Proč „suchý prach“ nesmí kolísat
„Suchý prach“ jsou peníze, které mají být připravené okamžitě, když se objeví příležitost. Typicky jde o chvíle, kdy kvalitní akcie nebo celý trh krátkodobě zlevní a investor chce rychle dokoupit. V takové situaci není hlavním cílem maximalizovat výnos, ale zachovat hodnotu a mít vysokou likviditu.
Právě tady naráží běžné „parkování“ hotovosti: zůstatek na účtu nebo ve sweep programu sice nekolísá, ale úrok často působí spíš symbolicky. Autor původního textu proto hledá náhradu, která se chová skoro jako cash, ale zároveň umí v prostředí vyšších sazeb vyplácet smysluplný úrok.
Dividendové akcie a dividendová ETF: výnos ano, jistota ne
První lákadlo je zřejmé: dividendové tituly vypadají jako „bezpečnější“ akcie, které navíc průběžně vyplácejí peníze. Pro roli suchého prachu je to ale past. I firma s dlouhou historií dividend může při recesi, špatných zprávách nebo sektorových problémech prudce spadnout právě ve chvíli, kdy chcete kapitál použít jinde.
Podobně dopadá i úvaha o dividendovém ETF SCHD. Nabízí širokou diverzifikaci a aktuální 30denní výnos kolem 3,83 % při nízkém nákladovém poměru 0,06 %. Jenže pořád jde o 100% akciový fond. Když trh klesne, SCHD klesá s ním, někdy velmi citelně. To z něj dělá dobrý dlouhodobý prvek portfolia, ale špatné parkoviště pro peníze, které mohou být potřeba „příští týden“.
Dluhopisová ETF BND a AGG: bezpečnější než akcie, ale ne hotovost
Druhý kandidát bývá „klasika“: široké dluhopisové fondy jako BND nebo AGG. Mnozí je vnímají jako stabilizační složku, jenže autor upozorňuje na klíčový problém: jde o fondy se střední durací, takže umějí ztrácet při růstu sazeb. A nejde o kosmetické pohyby, ale o reálné propady, které mohou bolet ve špatný okamžik.
Jejich role v portfoliu dává smysl strategicky a dlouhodobě. Pro „suchý prach“ však autorovi nevyhovují, protože se nechovají dostatečně cashově a v posledních letech navíc zklamala i jejich reálná výkonnost vůči inflaci.
T-bills jako praktická náhrada hotovosti
Jakmile se investor přestane snažit, aby „příjem“ suploval „hotovost“, řešení se zjednoduší: ultra-krátké americké pokladniční poukázky (T-bills). Tyto instrumenty jsou navázané na krátký konec úrokové křivky, a když jsou krátké sazby vysoko, umějí nabídnout atraktivní úrok bez akciového rizika.
V praxi se k nim lze dostat i přes ETF, například SGOV (iShares 0–3 Month Treasury Bond ETF). Podle autora splňuje tři vlastnosti, které suchý prach potřebuje: nízkou volatilitu blízkou hotovosti, vysokou likviditu a výnos odvozený od krátkodobých sazeb, který v dnešní ekonomice často předčí běžné úročení neinvestované hotovosti.
Co si pohlídat, pokud jste investor z Česka
Pro českého investora má „americký cash ekvivalent“ i své nuance. Hodnota v korunách bude záviset také na kurzu USD/CZK, takže i při stabilní ceně ETF v dolarech může korunová hodnota kolísat. Dále je potřeba řešit daňové dopady distribucí a podmínky konkrétního brokera. Jako koncept „parkování“ prostředků však ultra-krátké státní poukázky dávají jasnou logiku: minimalizovat riziko nevhodného načasování, kdy chcete rychle přesunout kapitál do akcií.
Marketingový dovětek: vysoká čísla nejsou argument pro „suchý prach“
V závěru původního textu se objevuje příklad, že investice 20 000 Kč (1 000 $) mohla v minulosti vyrůst na 10 180 780 Kč (509 039 $) nebo dokonce 22 190 120 Kč (1 109 506 $). Takové ukázky jsou působivé, ale týkají se výběru jednotlivých akciových vítězů a dlouhých horizontů, nikoli role krátkodobé rezervy.
Pointa „suchého prachu“ je opačná: nemá být vzrušující. Má být spolehlivý, rychle dostupný a pokud možno úročený tak, aby peníze zbytečně neležely ladem. Z tohoto pohledu autorovi vycházejí T-bills a ETF typu SGOV jako nejpraktičtější kompromis mezi stabilitou a smysluplným úrokem.
Zdroj: yahoo.com