Odvětví private equity je zvyklé pracovat v tichosti, jenže poslední roky jeho potíže pronikají na veřejnost stále častěji. A nejde o drobné zaváhání, ale o systémový problém: fondy drží ve svých portfoliích rekordní množství firem, u kterých se nedaří najít cestu k výnosnému „exitu“ – tedy k prodeji nebo vstupu na burzu.
Podle nejnovějších dat společnosti Bain & Company si private equity do roku 2026 nese backlog nejméně 31 000 firem oceněných na 3,7 bilionu $ (74 bilionů Kč). Jde o další růst oproti loňskému rekordu 29 000 společností v hodnotě 3,6 bilionu $ (72 bilionů Kč). Zjednodušeně: firem v portfoliích přibývá, ale výstupní dveře se otevírají jen pomalu.
Jak se private equity běžně vydělává – a proč to teď drhne
Private equity fondy typicky nakoupí firmu, několik let ji restrukturalizují, posílí růst a následně ji prodají strategickému kupci, jinému fondu nebo ji uvedou na burzu. Právě tento závěrečný krok se však v poslední době zadrhává. Trh fúzí a akvizic je citlivý na úrokové sazby, ocenění i dostupnost financování a po sérii turbulencí se kupci i banky chovají opatrněji.
Následkem je situace, kdy i velcí hráči odkládají prodeje, protože nenacházejí cenu, která by odpovídala očekáváním investorů. V praxi to znamená delší dobu držení aktiv, tlak na návratnost fondů a zároveň nervozitu institucionálních investorů, jako jsou penzijní fondy či nadace, které počítají s pravidelnými výplatami kapitálu.
„Zombie“ aktiva: když firma přežívá, ale nikoho nezajímá
Nejviditelnějším symptomem zablokovaných exitů jsou takzvané „zombie“ společnosti. Nejde nutně o podniky v akutní krizi, spíše o aktiva bez jasného růstového příběhu: nevykazují dynamiku, která by ospravedlnila vysoké ocenění, a zároveň nejsou natolik atraktivní, aby se o ně kupci přetahovali.
Backlog roste, protože fondy mají více firem, které „měly být už dávno prodané“, než kolik jich trh dokáže absorbovat za přijatelné ceny.
V takovém prostředí se z exitové strategie stává delikátní vyjednávání o čase: prodat teď se slevou, nebo držet déle a doufat v lepší tržní okno.
Přesto se na konci roku objevily signály oživení. Bankéři i poradci upozorňují, že se znovu rozbíhá příprava větších obchodů a část trhu věří ve stabilnější momentum v roce 2026. Podle vyjádření finančních profesionálů z Wall Street se v pipeline objevují „jumbo“ transakce, které byly dlouho odkládané.
Analytici současně očekávají spíše „měřený“ návrat aktivity než prudký boom. Jinými slovy: obchodů může přibývat, ale investoři budou dál disciplinovaní v cenách a strukturování financování. Pro private equity to znamená tlak na realističtější ocenění i na rychlejší prokazování výsledků transformace firem.
Co musí fondy udělat, aby backlog skutečně zmenšily
Samotné zlepšení nálady na trhu nestačí. Fondy budou muset aktivně připravovat portfoliové společnosti na prodej: zlepšit provozní ukazatele, stabilizovat cash flow, zjednodušit strukturu dluhu a především nabídnout kupujícím srozumitelný růstový příběh. To je klíčové zejména u firem, které byly pořízeny v době vysokých ocenění a dnes se potýkají s tím, že trh už takové násobky nechce platit.
AI jako katalyzátor: technologicky posílené firmy mají náskok
Výrazným tématem pro rok 2026 je role umělé inteligence. AI se stává nejen marketingovým heslem, ale i konkrétním faktorem, který může zvyšovat hodnotu firem – a tím usnadnit exit. Z pohledu investičního bankovnictví má řada portfoliových společností už dnes rozjeté AI iniciativy, od automatizace procesů přes personalizaci služeb až po produktové inovace.
Logika je jednoduchá: jak budou AI modely schopnější, poroste konkurenční výhoda firem, které dokážou technologii využít v praxi. Pro private equity to znamená dvě věci zároveň. Za prvé takové společnosti mohou být atraktivnější cíle pro nové investice. Za druhé u technologicky „posílených“ firem se může otevřít širší okruh kupců a vyšší ochota platit prémii – což je přesně to, co odvětví potřebuje, aby rekordní zásobu aktiv proměnilo v realizované výnosy.
Rok 2026 tak může být rokem postupného uvolňování trhu. Rekordní backlog ale připomíná, že i když se zlepší podmínky, cesta k exitům nebude automatická. Fondy budou muset přesvědčit kupující i veřejné trhy, že jejich firmy nejsou jen „drženy“, ale skutečně připraveny růst.
Zdroj: yahoo.com