Na Wall Street se potichu rozjel nový typ obchodu, který připomíná finanční „předsunutou pokladnu“ pro firmy zatížené dovozními cly. Některé americké společnosti totiž prodávají investorům své nároky na případné vrácení cel, o nichž má rozhodnout Nejvyšší soud USA. Získají tak okamžitou likviditu – i když za cenu výrazné slevy.
Jak obchod funguje: pár haléřů dnes, nebo všechno zítra
Princip je jednoduchý. Investor vyplatí firmě předem jen zlomek hodnoty potenciální refundace. Pokud soud cla zruší a stát bude muset peníze vracet, investor inkasuje zbytek. Pokud cla obstojí, investor nedostane nic – a firma si ponechá alespoň částku, kterou získala hned na začátku.
Jde o typ transakcí, které se na trhu označují jako „special situations“: výnos nezávisí na vývoji akcií či úroků, ale na právním výsledku. Podobně se obchoduje třeba s budoucími výplatami ze soudních vyrovnání nebo s některými anuitami.
Případ Kids2: 40 mil. Kč (2 mil. $) za cla zaplacená ve výši 300 mil. Kč (15 mil. $)
Jedním z příkladů je firma Kids2 z Atlanty, která vyrábí většinu hraček a kojeneckých produktů v Číně. Podle finančního ředitele Marka Mintmana společnost prodala část nároků na vrácení cel a získala 40 mil. Kč (2 mil. $) z cel zaplacených do září v objemu 300 mil. Kč (15 mil. $). Jinými slovy: zhruba 23 haléřů na každou korunu, která by teoreticky mohla přijít zpět.
„Je to akce na zotavení nákladů,“ popsal motivaci transakce finanční ředitel Kids2.
Mintman připouští, že rozhodnutí ovlivnila i zkušenost s pomalým vyplácením státních programů v minulosti. Pokud by cla padla, očekává nápor na celní správu a zpoždění: peníze by mohly chodit až po delší době, zatímco hotovost dnes má pro firmu okamžitou hodnotu.
V sázce jsou biliony: refundace mohou přesáhnout 2 000 mld. Kč (100 mld. $)
Nejvyšší soud posuzuje oprávněnost rozsáhlých „nouzových“ cel zavedených s odkazem na zákon z roku 1977 (International Emergency Economic Powers Act). Kritici upozorňují, že norma sice dává prezidentovi pravomoci v době národní nouze, ale cla výslovně nezmiňuje. Administrativa naopak trvá na tom, že postup je zákonný, a varuje před dopady případného zrušení.
Prezident Donald Trump označil možnost zrušení cel za „ekonomickou katastrofu“.
Pokud by soud rozhodl proti vládě, objem vracených částek by podle odhadů mohl přesáhnout 2 000 mld. Kč (100 mld. $). Právě tato nejistota – a zároveň velikost potenciálního výnosu – živí vznikající trh, na němž se nároky oceňují jen na desítky procent nominální hodnoty.
Ne každý chce prodávat: „Připomíná mi to reklamy z noční televize“
Některé firmy však nabídky odmítají. Šéf výrobce vysavačů Bissell uvedl, že prodej nároků mu připomíná agresivní inzeráty na odkup práv z životních pojistek, a pochybuje, že by vláda v případě prohry nenašla jinou cestu, jak cla zachovat nebo nahradit.
Kids2 naopak zvažuje další kolo „zajištění“ i pro cla zaplacená po září. Ať už soud dopadne jakkoli, jedno je zřejmé: nejistota kolem cel vytvořila nový byznys, kde se právní riziko mění na obchodovatelnou komoditu – a kde se z budoucího slibu stává okamžitá hotovost, byť jen „za pár haléřů na korunu“.
Zdroj: yahoo.com