Čína podle informací agentury Reuters v posledních měsících uplatňuje vůči výrobcům čipů nové, neoficiálně komunikované pravidlo: při výstavbě nebo rozšiřování továren mají používat nejméně 50 % zařízení domácí provenience. Podmínka má být spojena se státním schvalovacím procesem – firmy musí v tendrech a nákupních plánech doložit, že polovinu výrobních nástrojů pořídí od čínských dodavatelů. Pokud práh nesplní, jejich žádosti bývají zamítány.
Pravidlo není veřejné, ale má tvrdé dopady
Nařízení se neobjevuje v běžně dostupných dokumentech, přesto se podle zdrojů stalo praktickou podmínkou pro získání razítka na nové kapacity. Úřady přitom údajně dávají najevo, že 50 % je spíše minimum a dlouhodobým cílem je přiblížit se kompletně domácímu vybavení. Výjimky mají platit hlavně pro nejpokročilejší výrobní linky, kde čínské stroje ještě nedokážou plně nahradit zahraniční špičku nebo jich není dostatek.
„Úřady preferují, když je to výrazně nad 50 %. Nakonec míří na to, aby továrny používaly 100% domácí zařízení,“ uvedl jeden ze zdrojů.
Reakce na americká omezení a snaha o soběstačnost
Opatření zapadá do širší strategie Pekingu, který po zpřísnění amerických exportních restrikcí v roce 2023 urychlil snahu vybudovat soběstačný polovodičový ekosystém. Zatímco americké zákazy a kontroly ztížily nebo znemožnily dodávky některých nejpokročilejších nástrojů, nová čínská praxe podle Reuters posouvá domácí stroje dopředu i tam, kde by si výrobci stále mohli koupit vybavení z USA, Japonska, Jižní Koreje či Evropy.
Prezident Si Ťin-pching zároveň dlouhodobě hovoří o „celonárodním“ úsilí: zapojení firem, univerzit a výzkumných center, které má pokrýt celý řetězec od materiálů přes procesní nástroje až po výrobu čipů. Reuters nedávno informoval i o práci čínských vědců na prototypu stroje pro produkci špičkových čipů – oblasti, kde se Washington snaží čínský pokrok brzdit už řadu let.
Vítězové: Naura a AMEC. Poražení: zahraniční dodavatelé
Viditelné změny se podle zdrojů projevují například v technologii leptání (etching), klíčovém kroku výroby čipů, při němž se z waferu odebírá materiál a vznikají jemné struktury tranzistorů. Zahraniční hráči, jako Lam Research nebo Tokyo Electron, byli v této oblasti dlouho dominantní. Teď je však částečně vytlačují domácí firmy Naura Technology a Advanced Micro-Fabrication Equipment (AMEC).
Naura má podle Reuters testovat své leptací nástroje dokonce na pokročilé 7nm lince společnosti SMIC. Přitom ještě nedávno byl milníkem úspěšný provoz na 14nm. Zdroje popisují, že právě tlak na povinný podíl domácího vybavení urychluje zkoušky, ladění i nasazení v ostré výrobě – a tím i rychlost, s jakou se čínští dodavatelé učí na reálných linkách.
Domácí výrobci se prosazují také v paměťových čipech. Naura například vyvíjí a dodává díly, které pomáhají udržet v provozu zařízení zahraničních značek, jež po omezeních z roku 2023 nemohou poskytovat plný servis. To dává čínským firmám nejen nové tržby, ale i přístup k praktickým zkušenostem a datům z provozu.
Státní peníze jako palivo: Big Fund pokračuje
Tlak na domácí zařízení jde ruku v ruce s masivní finanční podporou od státu. Peking dlouhodobě používá investiční nástroj známý jako Big Fund, přes který do sektoru proudí stovky miliard jüanů. Třetí fáze fondu, spuštěná v roce 2024, má kapitál 49 mld $ (980 mld Kč).
Podle veřejně dostupných nákupních dat letos státem napojené subjekty zadaly rekordní počet objednávek na domácí litografické stroje a komponenty. Signál je zřejmý: čínský trh má fungovat jako chráněná „učebna“ pro domácí dodavatele, kteří díky jistějším zakázkám rychleji dohánějí technologickou ztrátu.
Co to znamená pro globální trh s polovodiči
Pravidlo 50 % mění rovnováhu sil. Pro zahraniční dodavatele to znamená riziko postupné ztráty přístupu na jeden z největších trhů světa – nejen kvůli exportním omezením, ale i kvůli přímé preferenci domácích strojů v rozhodování čínských úřadů. Pro Čínu je to naopak způsob, jak zrychlit technologický rozvoj firem, které by bez politického tlaku jen těžko přesvědčily velké továrny, aby odsunuly stranou zavedené, léty ověřené technologie.
V krátkém horizontu může tlak na lokalizaci přinést kompromisy v efektivitě a výtěžnosti u některých procesů. V dlouhém horizontu však Peking sází na to, že kombinace regulace, domácí poptávky a veřejných peněz vytvoří průmysl schopný pokrýt rozhodující část výroby čipů bez závislosti na zahraničních dodávkách.
Zdroj: yahoo.com