Americká politika našla nové, snadno srozumitelné bojiště: cenu benzínu. Prezident Donald Trump během říjnové cesty po Asii v Tokiu prohlásil, že Američané brzy uvidí benzín za 40 Kč (2 $) za 3,8 l (1 galon) – a že taková úspora bude „větší než snížení daní“. Bílý dům následně začal pokles cen aktivně komunikovat jako důkaz úspěchu energetické strategie.
Kde už padla hranice 40 Kč (2 $) – a kde je realita jinde
Podle vyjádření Bílého domu se hranice 40 Kč (2 $) za 3,8 l (1 galon) objevila na vybraných čerpacích stanicích už v několika státech, zejména v Kansasu, Oklahomě, Texasu a Coloradu; později přibyly i Missouri, Tennessee a Jižní Dakota. Zároveň vláda uvádí, že průměrná cena klesla pod 60 Kč (3 $) za 3,8 l (1 galon) ve 40 státech, pod 55 Kč (2,75 $) ve 24 státech a pod 50 Kč (2,50 $) v devíti státech.
Celostátní obrázek je ale střízlivější. Ve většině států se průměr stále pohybuje poblíž 60 Kč (3 $) za 3,8 l (1 galon) a hranice 40 Kč (2 $) zůstává spíše lokální výjimkou než novým standardem. I proto se rychle rozhořel spor o to, kdo – nebo co – za zlevněním skutečně stojí.
Spor o zásluhy: Bílý dům vs. globální trh
Zatímco administrativa připisuje pokles cen domácí politice a proro pnému kurzu „drill, baby, drill“, část analytiků upozorňuje, že klíčový vliv mají rozhodnutí producentů mimo USA – především vyšší nabídka ropy ze zemí OPEC+.
„Politické zásluhy se rozdávají rychle, ale hlavní silou jsou globální dodavatelské faktory – zejména produkční rozhodnutí OPEC,“ shrnul pro CNN šéf analytiků GasBuddy Patrick De Haan.
Jinými slovy: i kdyby Washington tlačil na vyšší těžbu, cenu na stojanu často určuje to, co se děje na světovém trhu s ropou a v rafineriích – a také sezónnost poptávky.
„Drill, baby, drill“ naráží na čísla: vrtů ubývá
Do debaty vstupují i data o aktivitě v americkém ropném sektoru. Podle údajů EIA bylo v době Trumpovy inaugurace v lednu v provozu 582 ropných a plynových vrtů, zatímco v srpnu už 538. Některé firmy sice těží více i s menším počtem souprav, jenže při nižších cenách se zároveň tenčí marže a sektor hlásí propouštění. Navíc se objevují varování, že nejistota kolem celní politiky může nové projekty prodražovat a zdržovat – což je přesně opak toho, co by dlouhodobě podporovalo levnější paliva.
Úleva pro peněženky, ale ne tak velká jako dřív
Levnější benzín může domácnostem uvolnit část rozpočtu, jenže efekt nemusí být tak výrazný jako v minulosti. V roce 2015, kdy průměrná cena klesla na zhruba 42,4 Kč (2,12 $) za 3,8 l (1 galon), analýzy ukazovaly, že lidé většinu ušetřených peněz utratili jinde. Dnes je však situace komplikovanější: celkové ceny energií podle indexu CPI meziročně vzrostly o 2,8 %, elektřina o 5,1 % a potrubní zemní plyn dokonce o 11,7 %. EIA zároveň uvádí, že ceny elektřiny pro domácnosti od Trumpova nástupu vzrostly o 13 %.
Výsledek? I když řidič u pumpy zaplatí méně, část úspory mohou „sežrat“ dražší účty za elektřinu a další energie. A právě to je důvod, proč se z levnějšího benzínu stalo nejen ekonomické téma, ale i politický argument – s jasnou otázkou na pozadí: je současný pokles začátkem nové éry, nebo jen krátkým oknem, které může globální trh rychle zavřít?
Zdroj: yahoo.com