Humanoidní roboti se během posledních měsíců stali jedním z nejžhavějších témat technologického byznysu. Zatímco západní firmy v čele s Teslou své projekty stále drží spíše ve fázi vývoje a testování, analytici očekávají, že právě čínští výrobci budou první, kdo zvládne ranou komercializaci, a od roku 2026 začne výrobu rychle škálovat.
„Čína v současnosti vede nad Spojenými státy v rané komercializaci humanoidních robotů. V této počáteční fázi se škáluje rychleji,“ uvádějí konzultanti sledující sektor.
Proč právě Čína: demografie, strategie a průmyslový instinkt
Motivace Pekingu je pragmatická i strategická. Stárnoucí populace a klesající porodnost zvyšují tlak na produktivitu a náklady práce. Humanoidní roboti proto nejsou vnímáni jen jako „hračka“ pro technologické nadšence, ale jako nástroj, který může udržet chod továren, logistiky i služeb v ekonomice s ubývající pracovní silou.
Zároveň jde o mocenské téma. Čína si robotiku dlouhodobě zapisuje do technologických priorit a buduje ekosystém dodavatelů, aby byla schopna vyrábět kompletní stroje ve velkých sériích podobně, jako to dokázala u elektromobilů či spotřební elektroniky.
Trh, který může vyrůst do astronomických rozměrů
Očekávání kolem humanoidů jsou obrovská. Podle odhadů některých finančních domů může globální adresovatelný trh do roku 2050 dosáhnout až 9 bilionů $ (180 bilionů Kč), přičemž Čína by si z něj mohla ukrojit více než 60 %. Masové rozšíření se ale čeká spíše až po roce 2040, kdy by se roboti ve větším objemu měli dostat i do domácností.
Klíčoví hráči: Unitree, UBTech a rostoucí dav následovníků
Mezi nejsledovanější firmy patří Unitree, která zvažuje vstup na burzu. O IPO se mluví s valuací kolem 7 miliard $ (140 miliard Kč). Společnost zaujala i veřejnými ukázkami svého humanoida a profiluje se jako výrobce, který umí spojit atraktivní hardware s rychlým vývojem.
Výrazně průmyslovější tvář má UBTech Robotics. Ta cílí na nasazení ve fabrikách a komerčních provozech a otevřeně mluví o prudkém růstu dodávek: po stovkách kusů ročně se chce dostat na tisíce. Důležitým signálem pro trh je i to, že firmy už dnes přemýšlejí v logice standardizace, servisu a provozu, nejen v logice prototypů.
Vedle nich se v Číně pohybuje široká základna dalších značek a start-upů, včetně projektů navázaných na výrobce elektromobilů. Právě tato šíře může urychlit tlak na cenu i tempo inovací.
Výhoda ve výrobě, slabina v čipech a „realitě“ AI
Čínská výhoda stojí na hlubokém dodavatelském řetězci a schopnosti rychle zvyšovat objem výroby. Někteří výrobci očekávají, že výrobní náklady budou klesat každoročně o desítky procent, což je klíčové pro průlom do praxe. Zároveň však sektor naráží na tvrdé limity: přístup k vyspělým čipům, limity umělé inteligence v nepředvídatelných situacích a také regulace spojené s bezpečností pohybu robotů v prostředí, kde se pohybují lidé.
Nejtěžší překážkou je zatím ekonomika. Pokročilé prototypy se dnes pohybují zhruba na 150–500 tisíc $ (3–10 mil. Kč) za kus. Aby mohly reálně konkurovat lidské práci a rychle se šířit, musí se cílová cena dostat přibližně na 20–50 tisíc $ (400 tis.–1 mil. Kč).
Co z toho plyne pro trh: příležitost i riziko přehnaných očekávání
Roky 2026 a 2027 mohou být zlomové hlavně tím, že se z humanoidů začne stávat produkt s dodávkami v řádech tisíců kusů, nikoli jen demonstrace na veletrzích. Investoři i zákazníci ale budou muset rozlišovat mezi efektním videem a spolehlivým provozem v reálné továrně. Právě rozdíl mezi marketingem a každodenní praxí může rozhodnout o tom, zda se sektor rozjede udržitelně, nebo si nejprve projde bolestivou korekcí očekávání.
Zdroj: patria.cz