Trump znovu rozhýbal trhy. Tentokrát kvůli kreditkám
Donald Trump i na začátku roku 2026 potvrzuje, že jeho komentáře dokážou krátkodobě pohnout náladou investorů. Nejnověji se ostře opřel do firem vydávajících kreditní karty a bank, které na nich staví část svého byznysu. Kritizuje zejména úroky, které jsou v USA u kreditek běžně kolem 20 % a výše, a naznačil, že po 20. lednu mohou sazby nad 10 % narazit na zákonné limity. Trh na jeho slova zareagoval okamžitě, akcie některých bank krátce oslabily.
Trumpův vzkaz trhům: Úroky u kreditek nad 10 % po 20. lednu mohou být podle něj v rozporu se zákonem.
Proč jsou americké kreditky tak drahé
Evropskému publiku může debata připadat přepálená, protože v řadě zemí hrají větší roli debetní karty. V USA ale kreditka pro mnoho lidí není doplněk, nýbrž základní platební nástroj. Rozdíl je podstatný: u debetní karty utrácíte vlastní peníze, u kreditní čerpáte úvěr banky. Pokud držitel karty nesplatí dluh v bezúročném období, naskakuje úrok, který je pro banku výnosný, ale pro domácnost rychle bolestivý.
Vysoké sazby se často obhajují rizikem nesplácení a náklady na provoz karetních programů. Kritici naopak poukazují na to, že produkt je pro část klientů nastaven tak, aby se do prodlení dostali snadno, a že úroky jsou nepřiměřené zejména u nízkopříjmových skupin.
Strop na 10 %: úleva pro dlužníky, problém pro banky?
Kdyby se skutečně prosadil tvrdý strop kolem 10 %, část domácností by pocítila okamžitou úlevu. Současně by ale šlo o zásah do jednoho z nejziskovějších segmentů retailového bankovnictví. Banky by pravděpodobně reagovaly zpřísněním schvalování, omezováním limitů nebo přesunem nabídky směrem k jiným úvěrům, kde je prostor pro vyšší marži.
To otevírá klasické dilema regulace: pomoci zadluženým, ale nepřidusit dostupnost úvěru pro ty, kteří ho používají zodpovědně. Trh navíc řeší i právní stránku věci. Trumpova rétorika zní razantně, otázkou však zůstává, jak rychle a jakým mechanismem by bylo možné podobné omezení skutečně zavést a obhájit.
Rok 2026 jako sezona IPO? Investoři vyhlížejí velká jména
Zatímco Trumpova slova rozvířila debatu o spotřebitelských úvěrech, druhý silný motiv letošních tržních očekávání se točí kolem primárních úpisů akcií. Po opatrnějších letech se znovu mluví o tom, že by burzy mohly přivítat atraktivní nováčky napříč sektory i regiony.
CSG: česká stopa v debatě o burzovních nováčcích
Pozornost domácích investorů přitahuje Czechoslovak Group (CSG), která oficiálně potvrdila úvahy o vstupu na burzu. Pokud by se plán posunul do konkrétní podoby, šlo by o jednu z nejvýraznějších kapitálových událostí pro region a zároveň o test, zda jsou investoři ochotni připlatit za příběh firmy, která působí v citlivém, ale aktuálně vysoce sledovaném průmyslovém segmentu.
Pro případné zájemce bude klíčové, kde by se úpis odehrál, jak velký podíl by firma nabídla a jaké parametry by nastavila pro další růst. IPO totiž není jen o získání kapitálu, ale i o otevření firmy mnohem přísnějším pravidlům transparentnosti.
SpaceX a OpenAI: spekulace, které mohou změnit náladu na trhu
Ve světě se zároveň skloňují jména jako SpaceX nebo OpenAI. Už samotná možnost, že by se takové společnosti rozhodly pro veřejné obchodování, zvyšuje očekávání, že rok 2026 může přinést úpisy, které přitáhnou i drobné investory a znovu roztočí debatu o ocenění technologických lídrů.
Současně platí, že u podobných firem bývá největším rizikem načasování: jakmile je „příběh“ příliš populární, roste i pravděpodobnost, že cena při IPO předběhne realitu. Pro investory proto bude rozhodující nepodlehnout jen zvučnému jménu, ale číst detaily: tempo růstu, marže, náklady na vývoj i to, jaké závazky si firma nese do veřejného života.
Zdroj: investicniweb.cz