Zlato po rekordním roce nezpomaluje. A cíle míří ještě výš
Zlato si v uplynulém roce připsalo více než 60 % a na konci roku se jeho cena vyšplhala nad 4 500 $ (90 000 Kč) za trojskou unci. Ještě nedávno přitom hranice pěti tisíc dolarů působila jako vzdálený milník. Teď se však z „pětky“ stává spíše mezistanice a část investorů i bankovních domů mluví o pokračování mimořádně silné rallye.
Jedním z nejodvážnějších hlasů je americký investor a analytik Ed Yardeni, kterého Wall Street dlouhodobě bedlivě sleduje. Ve své nové prognóze očekává, že zlato do konce roku 2026 vystoupá až na 6 000 $ (120 000 Kč) za unci. A tím jeho scénář nekončí.
Yardeni: 120 tisíc do konce 2026, do konce dekády i dvojnásobek
Podle Yardeniho nejsou důvody, které zlato vynesly na současné úrovně, ani zdaleka vyčerpané. Naopak se skládají do kombinace, která drahému kovu dlouhodobě svědčí.
Yardeni zároveň naznačuje, že do konce dekády by se cena mohla přiblížit až k 10 000 $ (200 000 Kč) za trojskou unci. Taková čísla znějí extrémně, ale jeho argumentace stojí na tom, že nejde jen o krátkodobý „útěk do bezpečí“, nýbrž o hlubší změny v globálním finančním prostředí a o postupné oslabování důvěry v tradiční měny.
Jak se liší pohled bank a trhu
Yardeni není jediný, kdo pro rok 2026 pracuje s vyššími hladinami. Některé velké instituce sice zůstávají střízlivější, ale i jejich cíle jsou vysoko: například Goldman Sachs mluví o 4 900 $ (98 000 Kč) do konce roku 2026, Bank of America o 5 000 $ (100 000 Kč) a JPMorgan zmiňuje průměr kolem 5 055 $ (101 100 Kč) ve čtvrtém čtvrtletí 2026. Morgan Stanley počítá s úrovněmi okolo 4 500 $ (90 000 Kč) do poloviny roku 2026 a poté s pozvolnějším růstem.
Co má cenu zlata dál tlačit nahoru
V Yardeniho scénáři se potkává několik silných témat. Prvním je geopolitické napětí a obchodní spory, které zvyšují poptávku po aktivech vnímaných jako uchovatel hodnoty. Druhým faktorem je očekávání, že ve Spojených státech mohou v příštích čtvrtletích klesat úrokové sazby. Nižší sazby zpravidla snižují „alternativní náklad“ držby zlata, které samo o sobě nenese úrok.
Výraznou roli hraje také otázka veřejných financí: část investorů se obává, že vysoké zadlužení států bude dříve či později řešeno měkčí měnovou politikou, což podporuje zájem o reálná aktiva včetně drahých kovů.
ETF a centrální banky: poptávka, která je vidět v číslech
Silný signál přichází i z investičních fondů. Podle dat Světové rady pro zlato zaznamenaly zlaté ETF v listopadu čistý příliv 5,2 miliardy $ (104 miliard Kč). Celková hodnota zlata drženého těmito fondy tím vzrostla na rekordních 530 miliard $ (10 600 miliard Kč).
Neméně důležití jsou „tichí“ kupci z řad centrálních bank. Ty ve třetím čtvrtletí nakoupily 220 tun zlata a za prvních devět měsíců roku celkem 634 tun. Právě tento mix poptávky – institucionální peníze přes ETF a dlouhodobé nákupy centrálních bank – podle Yardeniho vytváří pro zlato neobvykle pevný základ.
Rizika: zlato není jednosměrná sázka
I při tak optimistických výhledech zůstává zlato aktivem, které umí překvapit i směrem dolů. Rychlé uklidnění geopolitiky, nečekaně tvrdá měnová politika nebo návrat silného dolaru mohou část růstu brzdit. Současně platí, že po mimořádném roce bývá trh citlivější na korekce.
Yardeniho prognóza 6 000 $ (120 000 Kč) do konce 2026 proto není „slib“, ale scénář postavený na tom, že se nejistota a strukturální změny ve světové ekonomice jen tak nevytratí. A právě to je na dnešním zlatém příběhu pro investory nejzajímavější.
Zdroj: investicniweb.cz