Vánoční týden na trzích tradičně znamená nižší objemy, zkrácené obchodování a větší citlivost i na menší zprávy. Letos to platí dvojnásob: většina evropských burz včetně pražské zůstane od středy do pátku zavřená, zatímco v USA se bude obchodovat i na Štěpána. Na Štědrý den navíc řada trhů funguje jen ve zkráceném režimu, což může zesílit krátkodobé výkyvy u titulů, kde se investoři rozhodnou „dorealizovat“ zisky.
Krátký týden, ale několik dat, která mohou pohnout očekáváním sazeb
Makroekonomický kalendář je tentokrát štíhlý, přesto nabídne několik amerických čísel, která trhy obvykle berou vážně. Do popředí se dostanou objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, finální odhad růstu HDP za 3. čtvrtletí, průmyslová výroba a spotřebitelská důvěra. Doplní je i statistiky z realitního trhu, jež napoví, zda se vyšší úroky do poptávky po bydlení propisují rychleji, nebo naopak se efekt rozplývá.
Očekávání trhu se přitom opírají o příběh „chladnoucího“ pracovního trhu a postupného návratu inflace k cíli. Právě proto může i zdánlivě standardní sada dat z konce roku rozhodnout, zda investoři budou do nového roku vstupovat s vyšší jistotou ohledně dalšího uvolňování měnové politiky.
Evropa: Španělsko, Německo a auta jako rychlý barometr poptávky
Evropská data budou roztříštěná, ale několik čísel stojí za pozornost. Zveřejní se mimo jiné španělské HDP, dále německé ceny v zahraničním obchodě a také statistiky nově registrovaných aut, které často slouží jako rychlý indikátor nálady domácností i firemních flotil. Ve středoevropském kontextu bude sledována také domácí podnikatelská a spotřebitelská důvěra, která ukáže, s jakou náladou se ekonomika překlápí do roku 2026.
Asie: čínské sazby a japonská dávka čísel včetně zápisu z centrální banky
V Asii se investoři zaměří na nastavení čínských sazeb a na sérii japonských statistik. Důležitý bude i zápis z jednání japonské centrální banky, protože trh se snaží číst, jak rychle se mohou v Japonsku normalizovat podmínky po dlouhém období mimořádně uvolněné politiky.
Ohlédnutí: sazby, Ukrajina, technologie a otázka, kolik má stát budoucnost AI
Uplynulý týden byl ve znamení měnové politiky, geopolitiky a výrazných pohybů v technologiích. Evropská centrální banka sazby ponechala beze změny, zatímco britská centrální banka podle očekávání snížila základní sazbu. Do toho se na trzích znovu otevřela otázka, zda se masivní investice do AI infrastruktury dokážou v rozumném čase vrátit.
Debata se netýká jen tempa růstu, ale i financování: když kapitálové výdaje převyšují volné cash flow, firmy si prostor kupují dluhem a trh začne přepočítávat riziko.
Ilustrativní jsou projekty typu datového centra za 200 mld. Kč (10 mld. $) i úvahy o extrémních rozpočtech v řádu 2,8 bil. Kč (140 mld. $). Právě tato čísla vysvětlují, proč technologické tituly dokážou v prostředí nižších objemů rychle „přestřelit“ oběma směry.
Geopolitika v pozadí: peníze schválené, parametry příměří stále nejasné
Jednání o Ukrajině zůstávají důležitým podkresem pro riziková aktiva. Evropská unie schválila finanční podporu na roky 2026–2027 ve formě půjčky 2,25 bil. Kč (90 mld. €), nicméně klíčové parametry případného příměří či míru zůstávají politicky nevyřešené. Trhy tak s tématem žijí spíše skrze dílčí signály než skrze jasný zlom.
Praha a závěr roku: PX na rekordu, ale pozor na „tenký“ trh
Pražská burza vstoupila do svátečního období ve velmi dobré kondici: index PX se v závěru minulého týdne posunul na nové maximum. Právě kombinace pozitivního sentimentu a svátečně nižší likvidity však umí být zrádná. V několika málo obchodech může dojít k pohybu, který by v běžném týdnu trh snadno „vstřebal“. Pro investory proto bude klíčové hlídat nejen samotná data, ale i to, jak výrazně na ně trh v omezeném režimu zareaguje.
Zdroj: investicniweb.cz