Ropný obchod Venezuely se v posledních týdnech dostal pod tlak, který rychle přerůstá z politické rétoriky do konkrétních logistických problémů. Hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, že proti venezuelským tankerům přitvrdí – včetně možné „blokády“ a zabavování plavidel – už podle dostupných dat mění trasy lodí, prohlubují slevy na venezuelskou ropu a tlačí státní PDVSA k nepopulárnímu kroku: omezování těžby kvůli nedostatku skladovacích kapacit.
Tankery čekají u pobřeží, slevy rostou
Podle informací, které cituje Wall Street Journal, může u venezuelského pobřeží nečinně stát až 75 tankerů. Zhruba polovina z nich má být na americkém sankčním seznamu, část dalších ale údajně raději vyčkává nebo se otáčí zpět, aby se vyhnula riziku zadržení. V praxi to znamená jediné: vývoz se zpomaluje a kupci si vynucují větší cenové ústupky.
Ekonomové citovaní v médiích varují, že razantnější zásah proti sankcionovaným lodím by mohl Venezuelu připravit až o 160 miliard Kč (8 miliard USD) na ropných příjmech. Pro zemi, jejíž veřejné finance jsou na ropě stále existenčně závislé, jde o citelný zásah – a zároveň o signál pro trh, že „venezuelská prémie za riziko“ může znovu růst.
„Stínová flotila“ drží obchod nad vodou
Významnou roli hrají plavidla označovaná jako „stínová flotila“: tankery, které mají různými praktikami ztížit dohledání původu nákladu či jejich aktuální polohy. Patří sem například převody ropy z lodi na loď na moři, plavba pod „výhodnou“ vlajkou nebo vypínání transpondérů. Podle WSJ mohou takto operující tankery zajišťovat až 70 % venezuelského ropného obchodu, přičemž klíčovým odbytištěm zůstává Asie. Celkově se na přepravě venezuelské ropy mají podílet stovky lodí, odhady hovoří o zhruba 900 plavidlech.
Ropa „uvízlá“ na moři a hrozba odstávek vrtů
Mezinárodní energetická agentura odhaduje listopadovou těžbu Venezuely na 860 000 barelů denně (zhruba 137 milionů litrů denně). Oproti říjnu (přes 1 milion barelů denně) jde o zřetelný pokles. Ještě větší problém je ale fyzická schopnost ropu udat a uskladnit: Reuters uvádí, že přibližně 11 milionů barelů venezuelské ropy je aktuálně „zaseknutých“ na moři (asi 1,75 miliardy litrů), zatímco dostupné terminály a tankery se mohou brzy naplnit.
„Už jsou lodě, které se rozhodly z Venezuely neodplout ze strachu ze zabavení, a také lodě mířící pro náklad, které se raději otočily,“ citovala agentura AP analytika z Rice University.
Pokud se vývoz bude dál brzdit, PDVSA může být nucena část produkce odstavit. Reuters zmiňuje scénář, v němž by omezení mohlo dosáhnout až 500 000 barelů denně (přibližně 80 milionů litrů denně). Produkce vyňatá ze sankčních omezení – spojovaná s aktivitami Chevronu a PDVSA – se má pohybovat okolo 143 000 barelů denně (asi 23 milionů litrů denně).
Dopad na svět: klid, nebo skrytý problém?
Část analytiků míní, že globální trh může případný výpadek zvládnout, protože nabídka ropy je podle nich relativně komfortní. Jiní ale upozorňují, že nejde jen o „kolik ropy“ chybí, ale jaký typ a kam teče. Některé rafinerie na pobřeží Mexického zálivu jsou podle varování analytických firem citlivější na výpadky těžší ropy, než se veřejně připouští.
Geopolitická sázka a riziko posunu k Číně a Rusku
V pozadí běží i strategická hra: tvrdší americký postup může venezuelskou vládu tlačit do ještě užší spolupráce s Čínou a Ruskem – a zároveň povzbudit další kreativní obcházení sankcí. I kdyby se světové ceny krátkodobě dramaticky nezvedly, narušení přepravních tras a pojištění nákladu může zvýšit náklady v celém řetězci.
Venezuelský ropný příběh se tak znovu mění v test toho, jak daleko může zajít tlak jedné velmoci, aniž by rozkolísal obchodní toky, které dnes stojí na kombinaci sankcí, improvizace a ochoty kupců akceptovat riziko.
Zdroj: yahoo.com