Čína vstupuje do další fáze energetické transformace: mění pravidla na trhu s elektřinou a zároveň těží z prudce rostoucí světové poptávky po bateriových úložištích. V době, kdy sílí výstavba obnovitelných zdrojů a datová centra pro umělou inteligenci potřebují spolehlivé zálohy, se ekonomika akumulace zlepšuje a čínští výrobci posilují svou globální dominanci.
Reformy, které konečně dávají úložištím smysl
Ještě nedávno velká část čínských bateriových úložišť „stála“ na papíře: kapacita sice rychle přibývala, ale provoz se často nevyplácel, takže zařízení zůstávala nevyužitá. Červnová změna pravidel však posunula nové projekty od fixních výkupních tarifů k tržním aukcím. Tím se otevřel prostor pro tzv. cenovou arbitráž: úložiště mohou nakupovat elektřinu v době nízkých cen a prodávat ji, když je drahá.
Dopad se projevil rychle. Podle dat China Electricity Councilu se ve 3. čtvrtletí prodloužila průměrná denní doba provozu bateriových úložišť na 3,08 hodiny, tedy o 0,78 hodiny více než před rokem. Vedle tržních aukcí pomáhají i nové regionální podpory: od konce roku 2024 zavedlo deset provincií kapacitní platby, které odměňují připravenost držet výkon „v záloze“.
Datacentra a obnovitelné zdroje ženou poptávku nahoru
Bateriová úložiště dnes nejsou jen doplňkem větrných a solárních elektráren. Stávají se také klíčovou částí energetiky pro datová centra, která kvůli AI rostou tempem, jež naráží na limity přenosových soustav i dostupných stabilních zdrojů. Analytici upozorňují, že tlak přichází současně z více směrů: modernizace evropských sítí, rozvoj obnovitelných zdrojů v Číně i v zahraničních projektech na Blízkém východě a nová infrastruktura digitální ekonomiky.
„Párování solárů s bateriovým úložištěm se v praxi stává jedním z mála proveditelných řešení, jak krýt americkou poptávku datových center po elektřině,“ zaznělo v hodnocení UBS, která upozorňuje na omezený růst základních zdrojů v příštích letech.
Riziko: americká omezení a daňové pobídky
Rychlý růst ale doprovází i politická rizika. V USA mohou narazit projekty čerpající investiční daňové úlevy na omezení spojená s účastí tzv. „zahraničních subjektů vzbuzujících obavy“, kam spadá i Čína. To může v některých případech zkomplikovat využití čínských komponentů v dotovaných instalacích.
Čínští výrobci dominují článkům, svět potřebuje celé systémy
Podle jednoho odhadu míří čínské firmy letos k meziročnímu skoku globálních dodávek lithium‑iontových článků pro energetická úložiště o 75 %. Už letos vyvezla Čína baterie pro úložiště i elektromobily za více než 1,3 bilionu Kč (65 mld. $). Data analytiků Ember ukazují, že export baterií dosáhl v prvních deseti měsících rekordních 1,34 bilionu Kč (66,761 mld. $) a baterie jsou pro Čínu nejvýnosnějším „čistým“ exportem už od roku 2022, před solárními panely.
Mezinárodní energetická agentura zároveň očekává, že globální investice do bateriových úložišť letos vzrostou o 16 % na 1,32 bilionu Kč (66 mld. $). Významnou část z toho si mají ukrojit právě čínští výrobci, protože dominují v klíčové části hodnotového řetězce: ve výrobě článků. Žebříček Infolink za leden až září řadí mezi šest největších dodavatelů článků výhradně čínské firmy včetně CATL, HiTHIUM, EVE Energy, BYD, CALB a REPT BATTERO. Tesla sice vede v dodávkách systémů pro ukládání energie, ty ale stojí na článcích, které ve velkém vyrábí právě Čína.
Domácí poptávku navíc podpoří i státní plán za 700 mld. Kč (35 mld. $), jehož cílem je do roku 2027 téměř zdvojnásobit bateriová úložiště. Kombinace reformovaného trhu, nových podpůrných mechanismů a globálního hladovění po stabilitě v elektrizačních soustavách tak vytváří prostředí, v němž „bateriový boom“ už není krátkodobou epizodou, ale novým průmyslovým standardem.
Zdroj: yahoo.com