Akciové trhy vstupují do roku 2026 ve stavu, kdy se o bezpečnostním polštáři mluví spíš v minulém čase. Ocenění mnoha titulů zůstává napjaté, investoři jsou zvyklí na rychlé návraty po poklesech a jakýkoli negativní impuls může mít větší dopad než v obdobích, kdy byly valuace nižší a očekávání skromnější. V takovém prostředí není klíčové trefit „nejlepší akcii roku“, ale nastavit portfolio tak, aby přežilo i nepříjemné scénáře.
Proč mohou malé výkyvy rychle přerůst v korekci
Když je trh drahý, stačí málo: slabší makrodata, opatrnější výhled firem nebo přecenění rizika v některém sektoru. Investoři pak často neprodávají proto, že by se fundamenty dramaticky zhoršily, ale proto, že se mění ochota platit vysoké násobky zisků. V praxi to znamená, že i „normální“ šum v datech může spustit řetězovou reakci, zejména pokud je část trhu přeplněná stejnými sázkami.
Roli hraje i technika trhu: když přijdou rychlé poklesy, přidávají se stop-lossy, rebalancování fondů a odliv z rizikových aktiv. Korekce pak vznikne dřív, než se stihne rozumně vyhodnotit, zda šlo o dočasný problém, nebo začátek delšího ochlazení.
Sazby a firemní zisky: dvě proměnné, které rozhodují
Vývoj úrokových sazeb má v roce 2026 mimořádnou váhu. Vyšší sazby zvyšují diskontní míru a snižují „přijatelnou“ cenu za budoucí zisky, což nejvíc dopadá na růstové společnosti s očekáváním vzdálených cash flow. Zároveň zdražují financování, a to může zchladit investice firem i poptávku domácností.
Neméně důležité jsou firemní zisky. Pokud zisky dál porostou, dražší ocenění se dá obhájit. Pokud ale marže začnou klesat a tržby zpomalí, trh může přejít z režimu „připlácím za kvalitu“ do režimu „chci slevu za nejistotu“.
Co může v roce 2026 obstát: principy místo jedné sázky
Kvalita, odolné cash flow a rozumná cena
V prostředí bez polštáře má smysl posílit podíl firem, které dlouhodobě generují hotovost, mají silnou bilanci a dokážou přenášet část nákladů do cen. Nejde jen o „defenzivu“, ale o schopnost přežít období, kdy kapitál znovu začne být dražší. U takových společností bývá menší pravděpodobnost, že budou nucené refinancovat za nevýhodných podmínek nebo ředěním akcionářů.
Dluhopisy jako stabilizátor, ne jako nuda
Po letech, kdy investoři dluhopisy přehlíželi, se z nich znovu stává užitečný stabilizační prvek. Zvlášť pokud je cílem snížit kolísání portfolia a mít „suchý prach“ pro přikupování při poklesech. Dává smysl přemýšlet o kvalitě emitenta a citlivosti na sazby, protože právě ta rozhoduje o tom, jak se dluhopis chová při dalším pohybu výnosů.
Reálná aktiva a zajištění proti překvapením
Pokud inflace zůstane vyšší, než si trh pohodlně přeje, mohou pomoci reálná aktiva. Nejde o zázračné řešení, ale o doplněk, který může zlepšit odolnost portfolia vůči scénářům, jež akcie i dluhopisy zasahují současně. Klíčové je nepřehánět koncentraci a přemýšlet o likviditě.
Likvidní rezerva: nejlevnější pojištění nervů
Rok 2026 může odměňovat trpělivé. Likvidní rezerva sice nevypadá jako „investice roku“, ale umožní reagovat bez paniky. Když trh spadne, investor s hotovostí není nucen prodávat v nevhodnou chvíli a může naopak využít slev. I částka typu 10 000 $ (200 000 Kč) může u běžného portfolia znamenat rozdíl mezi vynuceným prodejem a promyšleným přikupováním.
V prostředí, kde trh nemá bezpečnostní polštář, je nejlepší strategií kombinace diverzifikace, disciplíny a dostatečné likvidity. Výnos není zaručený, ale riziko jde řídit.
Jak si z toho vzít praktický závěr
Hledání „nejlepších investic“ v roce 2026 se vyplatí přeložit do konkrétních otázek: Kolik rizika skutečně unesete? Co se stane s portfoliem při poklesu o desítky procent? Máte plán, kdy přikupovat a kdy naopak riziko snižovat? Trh může růst dál, ale bez polštáře roste i cena chyby. Úspěch proto může být méně o predikci a více o konstrukci portfolia, které zvládne různé scénáře bez toho, aby vás donutilo jednat ve stresu.
Zdroj: finex.cz