Na globálních trzích se znovu rozbíhá nálada, kterou investoři shrnují do jednoduché zkratky: „prodávat Ameriku“. Tentokrát nejde jen o klasickou kombinaci obav z inflace, rozpočtových deficitů či geopolitiky. Hlavním spouštěčem je rostoucí tlak Trumpovy administrativy na americkou centrální banku, který znovu otevírá citlivé téma: nakolik je Federální rezervní systém (Fed) skutečně nezávislý při nastavování měnové politiky.
Trhy podobné signály vnímají jako varování. Ne proto, že by se pravidla měnové politiky změnila ze dne na den, ale protože se zvyšuje riziko, že do rozhodování o sazbách promluví politické cíle. A to je prostředí, které investoři typicky „oceňují“ vyšší rizikovou prémií, tedy poklesem cen rizikových aktiv.
Proč je nezávislost centrální banky pro trhy tak důležitá
Nezávislost Fedu je v praxi synonymem pro důvěryhodnost. Pokud investoři věří, že centrální banka bude rozhodovat primárně podle vývoje inflace a ekonomiky, mohou lépe ukotvit očekávání ohledně budoucích sazeb i cenové stability. Jakmile se ale objeví dojem, že měnová politika může být „ohýbána“ politickým tlakem, roste nejistota.
Právě nejistota je pro finanční trhy toxická: promítá se do vyšší volatility, nervóznějších reakcí na data a často i do oslabení důvěry v americká aktiva jako bezpečný standard. To se může projevit jak na akciích, tak na dluhopisech a na kurzu dolaru.
„Největší riziko není jediné rozhodnutí o sazbách. Největší riziko je zpochybnění pravidel hry, na kterých stojí důvěra v dolarový finanční systém,“ shodují se v podobných situacích stratégové velkých investičních domů.
Akcie pod tlakem: když roste politické riziko
Akciové trhy obvykle reagují na politické zásahy do institucionální architektury USA citlivěji, než se na první pohled zdá. Nejde jen o samotnou úroveň úrokových sazeb, ale o to, zda lze předvídat jejich budoucí trajektorii. Pokud investoři začnou pochybovat o tom, že Fed bude jednat konzistentně, zvyšují požadovanou návratnost u amerických akcií. Výsledkem bývá výprodej, zejména u titulů citlivých na diskontní sazbu a náladu v ekonomice.
Současně se zhoršuje chuť držet aktiva, která jsou vnímána jako „nejvíce americká“ – od velkých technologických jmen až po sektory navázané na domácí spotřebu. V prostředí nervozity investoři častěji přesouvají část kapitálu do regionů, které působí z institucionálního pohledu stabilněji.
Zlato znovu v kurzu: pojistka proti ztrátě důvěry
V obdobích, kdy se na trzích mluví o oslabení institucionální důvěry nebo o riziku politizace měnové politiky, zpravidla posiluje poptávka po aktivech typu „bezpečný přístav“. Zlato z této logiky těží dlouhodobě: nenese úvěrové riziko emitenta, není navázané na výsledky konkrétní firmy a v krizových chvílích funguje jako pojistka proti šokům.
Růst zájmu o zlato navíc často doprovází i širší trend diverzifikace mimo dolarová aktiva. Investoři tím nevyjadřují nutně ztrátu víry v USA jako takové; spíše si kupují čas a ochranu pro případ, že se napětí mezi politikou a centrálním bankovnictvím dále vyostří.
Co bude trh sledovat v dalších dnech
Pro investory bude klíčové, zda tlak na Fed zůstane jen v rovině rétoriky, nebo se promítne do konkrétních kroků a institucionalizovaných změn. Každý další signál, který by naznačoval oslabení nezávislosti, může zvyšovat nervozitu na akciových trzích a zároveň podporovat poptávku po zlatu. V takovém prostředí se z krátkodobé epizody snadno stává dlouhodobější příběh, který dokáže přepsat sentiment na globálních trzích.
Zdroj: patria.cz