Představa „zlatých let“ dnes u části Američanů nevyvolává klid, ale spíš napětí. Důchod se z cílové rovinky mění v nejistý projekt, který je nutné průběžně přepočítávat podle inflace, vývoje trhů i zdravotních nákladů. A stále častěji se do něj promítá obava, že peníze jednoduše nevydrží.
Podle průzkumu US Bank pro rok 2025 se téměř dvě třetiny dotázaných, konkrétně 63 % Američanů, bojí, že po odchodu do penze budou muset znovu pracovat. Nejde přitom jen o domácnosti, které by rezignovaly na plánování. Naopak: řada lidí rozpočtuje a investuje, přesto mají pocit, že se jim finanční cíle vzdalují vlivem okolností, které nedokážou ovlivnit.
Ekonomika přepisuje penzijní plány napříč generacemi
Současné ekonomické prostředí zasahuje i samotné načasování odchodu do důchodu. 77 % respondentů uvedlo, že jim aktuální situace mění důchodový plán či termín. Nejcitlivěji to vnímají mladší ročníky: shodně 86 % generace Z a mileniálů. U generace X je to 79 % a u baby boomers 55 %.
Za tímto posunem stojí kombinace faktorů: vyšší životní náklady, dozvuky inflace, dražší bydlení a nejistota na trhu práce. V USA je navíc důchod z velké části „samosprávný“ – mnoho lidí se spoléhá na vlastní úspory a investice, zatímco důvěra v dlouhodobou stabilitu státních programů zůstává křehká.
Kolik mají naspořeno – a kolik považují za dost?
Rozdíl mezi realitou a očekáváním je výrazný. Průměrný příspěvek generace X, jejíž nejstarší členové se blíží šedesátce, činí podle dat z trhu přibližně 192 300 $ (3 846 000 Kč) na účtu 401(k). V individuálním důchodovém účtu (IRA) mají v průměru 103 952 $ (2 079 040 Kč).
Milenálové, pro které začíná klíčové období tvorby rezerv, mají v průměru 67 300 $ (1 346 000 Kč) v 401(k) a 25 109 $ (502 180 Kč) v IRA. To je výrazně méně než částka, kterou Američané sami označují jako hranici pohodlného důchodu: 1,26 milionu $ (25 200 000 Kč).
Rozpočet v penzi není jen o tom, kolik máte na účtu. Klíčové je, jak se vaše příjmy a výdaje chovají při inflaci, poklesu trhu a růstu nákladů na zdraví.
Myšlenka, že se po oficiálním odchodu do důchodu lidé znovu vrátí na pracovní trh, přestává být výjimkou. Některé studie naznačují, že baby boomers často zůstávají pracovně aktivní v různých režimech a část penzistů uvažuje o dočasné práci kvůli přivýdělku. A pokud jsou na tom mladší generace finančně hůře, vyhlídka delší kariéry nebo „druhého pracovního kola“ se jeví jako reálná.
Návrat do práce ale není jen o penězích. Pro některé znamená rytmus, kontakt s lidmi a pocit smyslu. Na druhé straně existují bariéry, které nelze obejít: chronické zdravotní potíže, vyčerpání po náročných profesích nebo ageismus, který může návrat na trh práce výrazně zkomplikovat.
Jedna věc, která může snížit úzkost: zátěžový test důchodového rozpočtu
Finanční poradci často doporučují jednoduchý, ale účinný krok: otestovat důchodový rozpočet na nepříznivé scénáře. Nejde o věštění budoucnosti, ale o připravenost. Základní rozpočet by měl sečíst všechny zdroje příjmů v penzi a odečíst pravidelné výdaje, přičemž nesmějí chybět ani plánované „radosti“ typu cestování či podpora rodiny.
Zátěžový test pak přidává otázky „co když“: Co když se vrátí vyšší inflace? Co když trhy krátkodobě spadnou a výběry z portfolia budou bolet více než obvykle? Co když prudce zdraží zdravotní péče? Právě tato simulace často odhalí slabiny – a umožní upravit plán dřív, než se z obav stane nutnost.
Důležité je, že začít lze i bez odborníka. Online kalkulačky a základní projekce peněžních toků mohou dát první obrázek. Profesionální plánování pak obvykle přidá přesnější scénáře a krizové varianty, které promění nejistotu v konkrétní rozhodnutí: pracovat déle, přejít na částečný úvazek, hledat pasivní příjmy nebo zvažovat stěhování do levnější lokality.
Zdroj: yahoo.com