Americký trh práce zakončil rok 2025 ve výrazně utlumeném tempu. V prosinci zaměstnavatelé vytvořili jen 50 000 nových pracovních míst, zatímco listopadový přírůstek byl po revizi snížen na 56 000. Pro lidi hledající práci je to další signál, že přestože ekonomika dál roste, příležitostí nepřibývá tak, jak bývalo po pandemii zvykem.
Nezaměstnanost klesla, ale dynamika trhu slábne
Navzdory slabému náboru míra nezaměstnanosti v prosinci klesla na 4,4 % z listopadových 4,5 % (také revidovaných směrem dolů). Jde o první pokles od června a pro ekonomy je to alespoň dílčí uklidnění po několika měsících, kdy čísla z trhu práce působila čím dál unaveněji.
Celkový obrázek za celý rok je ale pro uchazeče o práci neúprosný: v roce 2025 vzniklo pouze 584 000 pracovních míst. To je nejméně mimo období recese od roku 2003 a zároveň dramatický propad oproti více než dvěma milionům nových míst v roce 2024.
Kde se nabíralo a kde se propouštělo
Prosincový růst táhla úzká skupina odvětví. Zdravotnictví přidalo 38 500 pracovních míst a restaurace spolu s hotely 47 000. Veřejný sektor (hlavně státy a obce) vytvořil dalších 13 000 pozic.
Naopak maloobchod zrušil 25 000 míst, což naznačuje slabší sezónní nábor před svátky. Místa ubývala i ve výrobě a stavebnictví. Výrobní firmy přitom podle dostupných dat snižují stavy každý měsíc od dubna, kdy byly oznámeny rozsáhlé celní kroky s cílem podpořit domácí průmysl.
Nejistota: cla, inflace a umělá inteligence
Firmy po pandemii nabíraly agresivně a dnes často nemají potřebu dál rozšiřovat týmy. Do rozhodování ale stále více promlouvá i nejistota: proměnlivá celní politika, vytrvale zvýšená inflace a rychlé nasazování umělé inteligence, která některé role mění a jiné může časem nahradit.
„Trh práce se zdá být stabilnější, ale při pomalejším tempu růstu zaměstnanosti. Pro Fed zatím není naléhavé dál snižovat sazby,“ uvedla ekonomka Blerina Uruci z T. Rowe Price.
„Low-hire, low-fire“: málo náboru, málo výpovědí
Paradoxem je, že i při slabém nabírání zůstává propouštění nízké. Vzniká tak prostředí, které ekonomové popisují jako „low-hire, low-fire“: lidé mají relativně slušnou jistotu, že o práci nepřijdou, ale zároveň je těžší najít novou a posunout se dál.
Tento pocit ilustruje zkušenost Ernesta Castra z Los Angeles. Po odchodu z práce v květnu rozeslal stovky žádostí, ale dostal jen několik prvních pohovorů a minimum dalších odpovědí. Obává se, že část zákaznické podpory v softwaru postupně přebírají nástroje umělé inteligence a že zaměstnanci jsou kvůli nejistotě méně ochotní měnit místo, což snižuje počet otevřených pozic.
Fed mezi inflací a zpomalujícím náborem
Data přicházejí v citlivý moment pro americkou centrální banku. Fed loni třikrát snížil základní sazby, protože slábnoucí zaměstnanost zvyšovala obavy z přibrzdění ekonomiky. Část představitelů ale upozorňuje, že inflace se od roku 2024 nezlepšila a stále se drží nad 2 % cílem, takže je namístě opatrnost.
Do hry navíc vstupují i strukturální faktory: stárnutí populace a pokles imigrace znamenají, že ekonomika dnes nepotřebuje vytvářet tolik nových míst jako dříve, aby nezaměstnanost zůstala stabilní. I proto nemusí být prosincových 50 000 míst tak dramatickým varováním jako v minulých dekádách.
Ekonomika roste, práce nepřibývá: dilema roku 2026
Největší otázkou pro začátek roku 2026 je, zda se nábor znovu rozjede, nebo zda ekonomika dokáže růst i s minimem nových pracovních míst. Produktivita práce v posledních letech stoupá a ve třetím čtvrtletí vyskočila téměř o 5 %, což firmám umožňuje vyrábět a poskytovat služby bez výrazného navyšování stavu zaměstnanců.
Americká ekonomika navíc ve třetím čtvrtletí rostla anualizovaným tempem 4,3 %, nejrychleji za poslední dva roky, a solidní výkon se čekal i na konci roku. Pro uchazeče o práci to ale zatím znamená jediné: růst HDP automaticky neznamená více nabídek — a rok 2025 to uzavřel obzvlášť jasně.
Zdroj: yahoo.com