Rok 2025 se do ekonomických dějin zapíše jako období, kdy se z cel stalo politické i finanční téma číslo jedna. Zatímco investoři obvykle řeší inflaci, úrokové sazby nebo firemní výsledky, letos jim rytmus určovala především obchodní politika Spojených států. Hlavní roli v ní hrál Donald Trump, který po návratu do centra světového dění znovu vsadil na cla jako na nástroj „ochrany“ americké ekonomiky.
První měsíce provázela znatelná panika. Trhy reagovaly prudce, firmy přepočítávaly dodavatelské řetězce a politici po celém světě hledali způsob, jak se vyhnout otevřené obchodní válce. Postupně se však ukázalo, že řada opatření bude předmětem vyjednávání, část se odloží a část se zjemní. Přesto zůstala nejdůležitější stopa roku 2025 stejná: nejistota se stala novým „nákladem“ podnikání.
Cla se zmírnila, ale nezmizela
Časem si ekonomika na nové prostředí zvykla, nikoli však proto, že by cla přestala bolet, ale protože se z nich stala trvalá proměnná. Firmy začaly více diverzifikovat výrobu, vyjednávat nové kontrakty a plánovat s větší rezervou. V praxi se navíc ukazovalo, jak komplikované mohou být celní režimy, když se i u jednoho výrobku liší sazby podle jednotlivých komponent nebo původu subdodávek.
Výrazné pokračování tohoto příběhu se rýsuje i v roce 2026, především ve vztahu k Číně. Podle dostupných informací je stávající rámec dohody nastaven jen na dvanáct měsíců, což vytváří další tlak na vyjednávání a zvyšuje riziko, že se „celní téma“ znovu vrátí v plné síle.
Rok 2025 připomněl, že globalizace není samozřejmost a že obchodní politika může během týdnů přepsat firemní strategie i náladu na trzích.
Trump a Musk: spojenectví, konflikt, smíření
Vedle cel měl rok 2025 ještě jeden výrazný motiv: proměnlivý vztah Donalda Trumpa a Elona Muska. Veřejnost i byznys sledovaly dynamiku, která se střídavě podobala pragmatickému partnerství a osobní přestřelce. Nejprve přišlo sbližování a vzájemná podpora, poté vystřízlivění, tvrdé výroky a nakonec opatrné uklidnění situace.
Tento „příběh dvou eg“ nebyl jen bulvární epizodou. Připomněl, jak významné je propojení politiky, technologií a kapitálu: jeden ovlivňuje regulaci a mezinárodní vztahy, druhý formuje technologické trendy, investiční očekávání a někdy i veřejnou debatu rychleji než tradiční instituce.
Evropské procitnutí: méně pohodlí, více soběstačnosti
Evropská unie během roku 2025 působila, jako by si konečně naplno uvědomila dvě věci. Zaprvé, že neexistuje garance, že Spojené státy budou vždy automaticky stát po jejím boku. Zadruhé, že komplikovaná pravidla mohou v době globální konkurence brzdit hospodářství i inovace. Zvyšoval se proto tlak na zjednodušování regulací a na revizi některých ambiciózních plánů, které dopadají na průmysl, zejména na automobilový sektor a oblast firemního reportingu.
Součástí evropského obratu byla také snaha o větší strategickou soběstačnost. Do popředí se dostaly investice do obrany, infrastruktury a technologické modernizace. Nešlo přitom jen o bezpečnostní rétoriku, ale o uznání, že bez moderních sítí, digitálních kapacit a odolnějšího průmyslu bude Evropa zranitelnější ekonomicky i geopoliticky.
Německo jako symbol změny přístupu
Nejviditelnější ilustrací evropského posunu bylo Německo. Země, která byla dlouhodobě symbolem rozpočtové disciplíny, začala rozvolňovat svá fiskální pravidla tak, aby mohla v dalších letech více investovat. Důvod byl prostý: Berlín si otevřeně připustil, že v některých oblastech zaostává, a to nejen v obranných kapacitách, ale i v digitalizaci a modernizaci infrastruktury.
Co si z roku 2025 odnést do roku 2026
Rok 2025 ukázal, že ekonomiku mohou stejně silně jako technologie a inovace formovat i politická rozhodnutí a osobní vztahy lidí u moci. Cla se sice částečně zmírnila, ale jejich logika zůstává přítomná a může se znovu vyostřit. Evropa zároveň začala hledat pevnější půdu pod nohama a méně spoléhat na „automatické jistoty“ minulých dekád. Pokud měl rok 2025 nějaký společný jmenovatel, pak je to právě toto: svět se stal méně předvídatelným, a o to více se vyplácí být připraven.
Zdroj: investicniweb.cz