Představa zní jako sci‑fi, ale finanční trhy mívají na podobné hrozby zvláštní citlivost. Scénář označovaný jako „Den Q“ počítá s tím, že v roce 2026 někdo veřejně prokáže, že funkční kvantový počítač dokáže prolomit dnes běžně používané kryptografické standardy. Nejde přitom jen o technickou demonstraci. Už samotný náznak, že šifrování e‑mailů, firemních záloh, platebních instrukcí nebo přístupů ke kryptopeněženkám přestává být spolehlivé, by mohl spustit řetězovou reakci.
Proč by to nejtvrději odnesly kryptoměny
Kryptoekosystém stojí na veřejné kryptografii a na důvěře, že privátní klíče nejde „uhodnout“ ani spočítat v rozumném čase. Ve chvíli, kdy by kvantový stroj ukázal opak, dopad by byl okamžitý: starší bitcoinové adresy by začaly působit zranitelně, investoři by se snažili přesunout aktiva a burzy by mohly reagovat tím, že dočasně zmrazí výběry, aby zabránily chaosu a ochránily likviditu.
Trh, který je zvyklý na volatilitu, by tentokrát narazil na problém jiného typu: nejde o „špatný sentiment“, ale o zpochybnění samotného bezpečnostního modelu. V nejčernější variantě by cena bitcoinu čelila šoku, který by mohl přes noc vymazat ochotu držet digitální aktiva.
Strach se přelévá do bank a plateb: digitální panika má analogové projevy
Pokud lidé uvěří, že lze číst cizí komunikaci, falšovat digitální podpisy nebo zpětně dešifrovat uložená data, tlak se rychle přesune z krypta do tradičních financí. Vklady sice chrání regulace a pojištění, jenže v krizi rozhoduje psychologický moment. Scénář počítá s tím, že domácnosti i firmy začnou hromadit hotovost a fyzická aktiva, protože „to, co držím v ruce“, nepodléhá útoku na šifru.
Zlato jako „aktivum bez hesla“: cena v panice míří ke 200 000 Kč (10 000 $) za 31,1 g (1 oz)
Nejviditelnějším symbolem útěku z digitálního rizika by se mohly stát drahé kovy. Zlato je v tomto vyprávění vnímané jako univerzální pojistka – nepotřebuje přístupový klíč, aplikaci ani podpisový algoritmus. V extrémní fázi paniky se zmiňuje růst až k 200 000 Kč (10 000 $) za unci, tedy za 31,1 g (1 oz). Vedle zlata by profitovalo i stříbro a obecně vše, co má fyzickou podobu a snadno ověřitelnou hodnotu.
Útočník může využít průlom okamžitě, zatímco obrana potřebuje měsíce až roky na výměnu infrastruktury budované desítky let. V digitálním světě bývá bohužel rychlejší věci rozbít než je znovu bezpečně postavit.
Reakce státu a trhu: nouzové financování a „údržbový víkend“ pro digitální zámky
V krizi by přišla na řadu koordinace. Scénář počítá s tím, že centrální banky otevřou nouzové linky financování, aby se nezastavil platební styk, a regulátoři by mohli nařídit časově omezené „servisní okno“ – prakticky globální údržbový víkend – během něhož by se vyměňovaly certifikáty, podpisové mechanismy a klíčové prvky zabezpečení napříč platebními systémy, burzovní infrastrukturou a bankami.
Obnova by nebyla bezbolestná. Peníze by se znovu začaly hýbat, ale pomaleji a dráž. Náklady na pojištění kybernetických rizik by vyskočily a politická dohoda na úrovni velkých ekonomik by stanovila termíny pro modernizaci všeho od prohlížečů po bankovní hardware.
Kdo by v chaosu vydělal a kdo by ztrácel
Zatímco část digitální ekonomiky by utrpěla šok, jiné segmenty by zažily boom. Vítězi by se mohly stát firmy vyvíjející „postkvantové“ zabezpečení, správa identit a klíčů a také poskytovatelé fyzického ukládání záloh. Naopak nejzranitelnější by byly subjekty stojící na křehké důvěře, zejména kryptoburzy s vysokým podílem prostředků v online peněženkách a byznysy, které dlouhodobě odkládaly investice do bezpečnosti.
„Den Q“ je zatím jen myšlenkový experiment. Připomíná ale, že digitální důvěra není samozřejmost – a že svět financí může být stabilní jen tak dlouho, dokud jsou stabilní i jeho neviditelné zámky.
Zdroj: investicniweb.cz