Kalshi tvrdí, že inflaci odhaduje lépe než Wall Street. Data ale ukazují i limity „moudrosti davu“
Americká platforma Kalshi, která umožňuje obchodování tzv. event kontraktů (sázky na výsledek konkrétní události), přišla s odvážným tvrzením: její trhy mají být schopny předvídat inflaci přesněji než tradiční konsenzus analytiků z Wall Street. Firma to oznámila při spuštění nové výzkumné divize a argumentuje interní studií, podle níž „tržní“ odhad na Kalshi často poráží profesionální prognózy.
Otázka, zda predikční trhy skutečně poskytují lepší výhled než experti, však zůstává otevřená. Nezávislé výzkumy totiž ukazují, že kvalita těchto trhů je velmi nerovnoměrná a snadno ji zkreslují spekulace, emoce i nedokonalá likvidita.
Co Kalshi měřila a proč tvrdí, že vyhrává
Kalshi se ve své analýze zaměřila na krátkodobé odhady inflace: porovnala, jak si její trhy vedly zhruba týden před oficiálním zveřejněním inflačních dat ve srovnání s konsenzem z Wall Street. Výsledek zní pro platformu lichotivě: v 85 % případů měl tržní odhad Kalshi konsenzus buď překonat, nebo se mu alespoň vyrovnat.
Firma zároveň uvádí, že napříč různými obdobími a „režimy“ trhu byla její průměrná odchylka měřená průměrnou absolutní chybou o 40 % nižší než u tradičních odhadů. Zvláštní důraz klade na situace, kdy data přinesla výrazné překvapení. Právě tam měla Kalshi vykázat až o 50 % menší prognostickou chybu – tedy jakousi „shock alpha“, schopnost reagovat lépe v době, kdy se standardní modely i expertní intuice častěji míjejí s realitou.
Kalshi sází na to, že kolektivní informace a rychlá reakce trhu dokážou poskládat přesnější obrázek než uzavřený kruh analytiků.
Proč se výsledky predikčních trhů napříč tématy liší
Zastánci predikčních trhů rádi opakují argument „moudrosti davu“: pokud lidé riskují vlastní peníze, ceny kontraktů se přirozeně přibližují nejpravděpodobnějšímu výsledku. Problém je, že takto ideální scénář předpokládá dostatek účastníků, informovanost, nízké transakční tření a funkční arbitráž. A právě to v praxi často chybí.
Nezávislý výzkum, který se díval na téměř 2 500 politických predikčních trhů v závěru prezidentské kampaně v USA v roce 2024, vykresluje smíšenější obrázek: sledovaná přesnost byla přibližně 78 % na Kalshi a 67 % na Polymarket. Ukázalo se také, že nejlépe fungují kontrakty navázané na jasně definované, informačně „bohaté“ události (například kdo vyhraje volby). Naopak u spekulativních, hůře uchopitelných tvrzení šla kvalita rychle dolů.
Kde se bere nepřesnost: spekulace, stranickost a cenové rozdíly
Studie politických trhů upozorňuje na konkrétní zdroje zkreslení: ceny mohou být tlačeny momentovým obchodováním, čistou spekulací, stranickými sázkami i snahou ovlivnit mediální narativ. Dalším problémem jsou výrazné cenové divergence mezi obdobnými kontrakty na různých platformách. To naznačuje, že prostředí je stále nedospělé: market makeři, arbitráž i hloubka trhu zatím nefungují tak, aby ceny spolehlivě „destilovaly“ nejlepší dostupnou informaci.
Kalshi tak může mít v některých datech – například u inflace – skutečně výhodu rychlé agregace očekávání. Z interní analýzy ale automaticky neplyne, že predikční trhy obecně a vždy porážejí expertní odhady. Pro investory i pozorovatele je klíčové sledovat, u jakého typu událostí trhy fungují, jaká je jejich likvidita a zda cenu netvaruje spíše psychologie než informace.
Zdroj: yahoo.com