Investoři vstupují do roku 2026 s neobvyklou kombinací dvou protichůdných trendů. Ve Spojených státech trh vyhlíží další uvolňování měnové politiky, jenže zároveň roste nejistota, kdo bude brzy stát v čele americké centrální banky. V Japonsku naopak probíhá postupné, ale symbolicky zásadní utahování, které může rozkolísat globální toky kapitálu.
Fed čeká na nové vedení a trh se připravuje na nervozitu
Po bouřlivém roce 2025, kdy byl Fed vystaven mimořádně silnému politickému tlaku, se letos očekává pokračování napětí. Klíčová otázka nezní jen „kdy a kolikrát sníží Fed sazby“, ale také „jaký kurz zvolí nový předseda“. V lednu by mělo padnout jméno nástupce Jeroma Powella, což může změnit očekávání napříč trhy, od dluhopisů až po dolar.
„Loni se ukázalo, že i politický tlak má své limity, protože zásah do nezávislosti Fedu by mohl poškodit důvěru investorů v USA,“ upozorňuje portfoliomanažer Tomáš Pfeiler ze společnosti CYRRUS.
Inflace, nebo trh práce: co bude větší problém
Z pohledu dat stojí Fed mezi dvěma riziky. Na jedné straně inflace stále není bezpečně u cíle a znovu se objevují obavy, že část firem může postupně promítnout vyšší náklady do cen. Na straně druhé se může začít ochlazovat trh práce, což by zvýšilo tlak na rychlejší snižování sazeb.
Základní tržní scénář zatím počítá spíše s jedním až dvěma sníženími během roku. Nejistota ale spočívá v tom, jak „holubičí“ může být nové vedení Fedu. Mezi spekulovanými kandidáty se objevuje Kevin Hassett, který v posledních měsících podporoval rychlejší pokles sazeb. Zároveň platí, že rétorika před jmenováním a chování po nástupu do funkce mohou být dvě různé věci.
Japonsko zvyšuje sazby a může rozhýbat světové carry obchody
Zatímco Fed řeší hlavně načasování uvolnění, Bank of Japan jde opačným směrem. Sazby posunula na 0,75 %, což je pro japonské poměry nejvyšší úroveň za zhruba tři dekády. Číslo samo o sobě působí nízko, ale po dlouhých letech extrémně levných peněz jde o změnu, která může mít nečekaně široké dopady.
Guvernér Kazuo Ueda navíc naznačil, že zvyšování nemusí být u konce. Pokud by Japonsko přidalo další růst sazeb, mohlo by to vést k návratu domácího kapitálu z ciziny. Japonští investoři patří k významným kupcům zahraničních dluhopisů, a jakmile se jim začne vyplácet parkovat peníze doma, může to zvýšit výnosy jinde ve světě a zhoršit podmínky financování.
Proč je důležitý jen a carry trade
Japonský jen byl dlouho „palivem“ pro carry trade: investoři si půjčovali v měně s nízkými sazbami a investovali tam, kde byl výnos vyšší. Jakmile se ale japonské sazby posouvají vzhůru, tato strategie ztrácí část atraktivity. Prudší přecenění carry pozic pak může přinést vlny volatility na akciích, dluhopisech i měnách.
Evropa spíše vyčkává: ECB i ČNB bez velkých pohybů
V Evropě se naopak rýsuje klidnější obrázek. ECB by podle převládajících očekávání měla držet sazby stabilně, aktuálně kolem 2 %. To odpovídá zhruba 50 Kč, pokud by šlo o měnový údaj v eurech, ale zde jde o procentní sazbu bez převodu. Eurozóna sice neroste závratným tempem, ale ekonomika zatím nepůsobí dojmem, že by vyžadovala rychlé změny kurzu. Rizikem zůstává možnost obnovení napětí kolem veřejných financí u některých zemí, typicky Francie.
ČNB se v podobném duchu může přiklonit ke stabilitě. Pro domácí investory tak budou hlavními zdroji překvapení spíše zahraniční centrální banky: americká kvůli personální změně a Japonsko kvůli potenciálu rozhýbat globální kapitálové toky.
Zdroj: investicniweb.cz