Rok 2025 se na finančních trzích zapsal jako období mimořádně rychlého uvolňování měnové politiky. Hlavní centrální banky snižovaly úrokové sazby nejprudčeji od globální finanční krize a podobný trend ještě výrazněji zesílil také v rozvíjejících se ekonomikách. Po letech, kdy byl hlavním tématem boj s inflací, se pozornost přesunula k podpoře růstu a stabilizaci ekonomiky v prostředí postupně slábnoucích cenových tlaků.
G10: 32 snížení, celkem 850 bazických bodů
Devět centrálních bank, které dohlížejí na deset nejvíce obchodovaných měn světa, v roce 2025 snížilo své klíčové sazby. Vedle amerického Fedu, Evropské centrální banky a Bank of England se do uvolňování zapojily také Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Švédsko, Norsko a Švýcarsko. Souhrnně provedly 32 snížení v celkovém rozsahu 850 bazických bodů – nejvíce zásahů od roku 2008 a největší celkový pokles od roku 2009.
Jde o ostrý obrat oproti letům 2022 a 2023, kdy bankéři sazby zvyšovali, aby zkrotili inflaci posílenou drahými energiemi po ruské invazi na Ukrajinu. Teď se ukázalo, že řada ekonomik vstoupila do fáze, kdy je prostor pro snižování sazeb větší než obavy z opětovného rozjezdu inflace.
Japonsko jako výjimka: dvě zvýšení
Z velkých hráčů vybočilo Japonsko, které v roce 2025 dvakrát sazby zvýšilo. Zatímco většina vyspělých ekonomik řešila, jak rychle a jak hluboko sazby snižovat, Tokio se posouvalo opačným směrem – i to podtrhlo, jak rozdílné jsou inflační a růstové příběhy napříč světem.
Prosinec přinesl zpomalení: řezaly už jen Fed a Británie
Ke konci roku se tempo uvolňování začalo viditelně lámat. V prosinci, kdy z devíti sledovaných institucí zasedala většina, snížil sazby už jen Fed a Bank of England, zatímco Japonsko pokračovalo ve zpřísňování. Trhy tak dostaly signál, že masivní vlna snižování může mít to nejlepší za sebou – alespoň ve vyspělém světě.
Analytici upozorňují, že v roce 2026 se rizika mohou stát „obousměrnými“: nejen další škrty, ale i možnost opětovného zpřísnění bude znovu ve hře, zejména pokud se zvednou inflační tlaky nebo se změní situace na trhu práce.
Rozvíjející se trhy: 3 085 bazických bodů uvolnění a další prostor
Zatímco u vyspělých ekonomik se na konci roku objevily známky opatrnosti, v rozvíjejících se zemích uvolňování pokračovalo dál naplno. Celoročně zde došlo k 51 snížením v souhrnu o 3 085 bazických bodů, což výrazně překonalo tempo roku 2024. Ještě v prosinci osm centrálních bank – včetně Turecka, Ruska, Indie, Mexika, Thajska, Filipín, Polska a Chile – přidalo další škrty v úhrnu o 350 bazických bodů.
Podle správců aktiv a analytiků k tomu přispělo zejména to, že inflace se v mnoha těchto ekonomikách držela „pod kontrolou“ a měnová politika byla často proaktivnější než ve vyspělém světě. Současně ale rozvíjející se trhy letos zaznamenaly i opačný pohyb: od začátku roku proběhla zvýšení sazeb o 625 bazických bodů, což je méně než polovina loňského tempa zpřísňování.
Výhled: rok 2026 může změnit tón
Část trhu už dnes spekuluje, že rok 2026 může přinést obrat v komunikaci centrálních bank. Zmiňována je zejména možnost, že ECB by mohla příští rok přejít ke zvyšování sazeb a že Austrálie či Kanada se k takovému kroku mohou přiblížit. Pro investory to znamená jediné: éra „jednosměrných“ sázek na pokles sazeb končí a do hry se vrací volatilita, nejistota i potřeba pečlivě rozlišovat mezi regiony.
Zdroj: yahoo.com