Americká ekonomika chladne, ale scénář „růstu bez dalšího snižování sazeb“ zůstává ve hře
Americká ekonomika vstupuje do roku 2026 s nezvyklou kombinací signálů: trh práce ztrácí dynamiku, inflace se drží nad cílem a debata o tom, jak „přísná“ je měnová politika, se posouvá od jednoduché otázky výše sazeb k jemnějšímu posuzování jejich dopadu. Prezident minneapolského Fedu Neel Kashkari v rozhovoru pro CNBC naznačil, že právě tato rovnováha může být důvodem, proč USA mohou dál růst i bez toho, aby centrální banka musela znovu sahat k poklesu sazeb.
Trh práce ochlazuje, ale bez dramatických propouštění
Kashkari popsal situaci na pracovním trhu jako „jednoznačné ochlazování“. Nejde však o prudký zlom: firmy podle něj spíše brzdí nábory, ale zároveň se vyhýbají masivnímu propouštění. To je podstatný rozdíl oproti klasickým recesním epizodám, kdy nezaměstnanost roste skokově.
V jeho základním scénáři má nezaměstnanost spíše stagnovat, zatímco inflace by měla postupně a pomalu klesat. Klíčové je, že ekonomika jako celek zůstává „odolná“ a domácnosti jsou podle něj v lepší finanční kondici než před krizí v roce 2008.
Inflace nad cílem a sazby blízko neutrálu
Z pohledu Fedu zůstává problémem inflace, která je stále „příliš vysoko“. Kashkari zároveň naznačuje, že nastavení politiky se může nacházet poblíž neutrální úrovně – tedy tam, kde sazby ekonomiku ani výrazně nestimulují, ani nebrzdí. V takovém prostředí je pro centrální banku obtížnější odůvodnit rychlé snižování sazeb, pokud hrozí znovuoživení inflačních tlaků.
„Můžeme se dostat do prostředí silného hospodářského růstu, ale sazby už ze současných úrovní dolů jít nemusí,“ naznačil Kashkari s odkazem na zkušenost 90. let, kdy vyšší produktivita koexistovala se sazbami kolem 5 %.
Z jeho poznámek vyplývá i důležitý detail: nižší sazby samy o sobě nemusejí automaticky pomoci nízkopříjmovým domácnostem, pokud by zároveň posílily inflaci a dál ukrajovaly z reálných mezd. Jádrem debaty proto není „levnější úvěr za každou cenu“, ale schopnost politiky podpořit reálný příjem bez návratu cenových tlaků.
Umělá inteligence mění tvorbu pracovních míst
Kashkari upozorňuje na trend, který se teprve začíná promítat do statistik: firmy implementují nové technologie a umělá inteligence ovlivňuje, kolik nových pracovních míst vůbec vzniká. Zatímco velké společnosti se AI intenzivně věnují, menší firmy podle něj dopady pociťují méně – i když tlak z dodavatelských řetězců a konkurence roste.
Do hry navíc vstupují i politické proměnné, například očekávaná deregulace. Podniky na ni mohou reagovat investicemi a vyšší aktivitou, ale její konkrétní makroekonomický dopad je podle Kashkariho velmi těžké kvantifikovat.
Deere: automatizace, „retrofit“ a dražší cla na obzoru
Technologická změna se neodehrává jen v kancelářích a datových centrech. Josh Jepsen z Deere na CNBC popsal, že automatizace a autonomní provoz mají velký prostor i u zemědělských a stavebních strojů – mimo jiné jako odpověď na nedostatek kvalifikované pracovní síly.
Důležitou zprávou je i to, že inovace nemusejí vždy znamenat nákup zcela nového stroje. Deere sází také na dostupnější „retrofit“, tedy dodatečné osazení starších strojů moderními technologiemi, což snižuje bariéru vstupu pro zákazníky.
Naopak rizikem zůstávají cla. Jepsen uvedl, že v roce 2026 očekává zhruba dvojnásobný efekt cel oproti minulému roku. Přestože firma vyrábí přibližně 80 % toho, co prodá v USA, přímo na domácím trhu, globální provázanost dodavatelských vertikál znamená, že se obchodní bariéry do nákladů promítají.
Globální sazby klesají, americké akcie jsou rekordně koncentrované
Zatímco Fed váhá s dalším uvolněním, Goldman Sachs poukazuje na globální trend: průměrná sazba světových centrálních bank po vrcholu na konci roku 2023 klesá a banka očekává pokračování tohoto trendu i letos. Pro investory to vytváří zajímavý kontrast mezi USA a zbytkem světa.
Do celkového obrazu patří i varování Bloombergu: americký akciový trh vykazuje mimořádně vysokou koncentraci, kdy největší firmy zabírají podíl na celkové kapitalizaci srovnatelný s úrovněmi před 70. lety. To může posilovat výkonnost indexů v dobrých časech, ale zároveň zvyšuje citlivost trhu na případné zklamání u několika málo dominantních titulů.
Co z toho plyne pro rok 2026
Amerika podle Kashkariho nečelí nutně scénáři tvrdého přistání. Spíše jde o přechod do fáze, kdy ekonomika zpomaluje „kontrolovaně“, inflace se brzdí postupně a úrokové sazby se mohou stabilizovat poblíž neutrální úrovně. Pokud do toho promluví vyšší produktivita – ať už díky AI, automatizaci ve výrobě, nebo deregulaci – může být růstový příběh překvapivě odolný i bez další pomoci v podobě levnějších peněz.
Zdroj: patria.cz