Americká dovozní cla znovu ukazují, jak citlivý je evropský export na změny ve Washingtonu. Největší ránu v německých odvětvích schytal automobilový průmysl: podle analýzy citované agenturou Reuters se vývoz německých aut do Spojených států za první tři čtvrtletí roku meziročně propadl téměř o 14 procent. Zatímco část firem se snaží výpadek přesměrovat na jiné trhy, americký trh zůstává pro německé značky klíčový – jak objemem, tak maržemi.
USA a Evropská unie se dohodly, že od 1. srpna bude základní clo na automobily dovážené z EU do USA činit 15 procent. Pro exportéry jde o nižší sazbu, než jakou dříve avizovala americká administrativa: uvažovalo se o navýšení na 25 procent nad rámec dřívější sazby 2,5 procenta.
I tak ale zůstávají cla vnímaná jako dlouhodobá brzda obchodu. Vyšší náklady se promítají do konečných cen, firemních marží i rozhodování o tom, kde vyrábět a jak plánovat modelové řady pro jednotlivé regiony. Pro automobilky navíc nejde jen o samotná auta – tlak se přelévá do celého dodavatelského řetězce od subdodávek dílů až po logistiku.
Proč se dopady týkají i Česka
Zhoršení podmínek na americkém trhu není jen „německý problém“. Český průmysl je s německými automobilkami úzce provázán a v tuzemsku působí řada německých i česko-německých dodavatelů komponentů. Když německé značky omezují export, přehodnocují výrobu nebo tlačí na snižování nákladů, dopad se může projevit i v českých zakázkách, investicích a zaměstnanosti.
V praxi to znamená, že turbulence v zámořském odbytu mohou ovlivnit tempo výroby i ve střední Evropě – byť nepřímo a se zpožděním. O to citlivější je situace v době, kdy automobilky současně financují nákladnou transformaci směrem k novým pohonům a digitalizaci.
Strojírenství a chemie: další exportní tahouny pod tlakem
Vedle aut se situace zhoršuje také v německém strojírenství. Podle citované analýzy klesl vývoz strojírenských firem do USA v prvních devíti měsících roku o 9,5 procenta. Jedním z faktorů je 50procentní americké clo na ocelové a hliníkové výrobky, které prodražuje vstupy a komplikuje cenotvorbu u zařízení s vysokým podílem kovových komponentů.
Stejný, tedy 9,5procentní pokles, vykázal i chemický průmysl. Autoři studie ale upozorňují, že u chemie nelze vše vysvětlit pouze cly. Do hry vstupují i jiné brzdy, například vyšší ceny energií a slabší domácí produkce v Německu, které snižují konkurenceschopnost i exportní kapacitu.
Celkový obraz: export do USA slábne napříč sektory
Souhrnně se německý vývoz do USA za tři čtvrtletí meziročně snížil o 7,8 procenta. To je výrazný obrat oproti letům 2016 až 2024, kdy ve srovnatelných obdobích v průměru rostl bezmála o pět procent. Z pohledu průmyslové ekonomiky jde o varovný signál: pokud se největší exportní trhy zadrhnou, přenáší se to do investic, inovací i zaměstnanosti.
„Vzhledem k tomu, že je v současné době nutné předpokládat, že se americká dovozní cla v dohledné budoucnosti nevrátí na úroveň před Trumpovou administrativou, je významné oživení německého vývozu do USA nepravděpodobné,“ uvedla pro Reuters autorka studie Samina Sultanová.
Pro německé firmy tak dohoda o 15procentním clu znamená spíše částečné zklidnění než skutečné řešení. A pro Česko je to další připomínka, že otevřená, exportně orientovaná ekonomika sdílí s německým průmyslem nejen růst, ale i jeho rizika.
Zdroj: patria.cz