Začátek roku 2026 přináší investorům směs optimismu a nervozity. Makléř Vladimír Vávra z WOOD & Company v expertním tržním výhledu upozorňuje, že trhy se po období soustředění na výsledky technologických gigantů začnou více zabývat geopolitikou. Současně ale platí, že řada investičních bank dál počítá pro americký index S&P 500 s dvouciferným růstem, tedy s pokračováním akciové chuti riskovat.
Geopolitika se vrací do centra pozornosti
Podle Vávry se v nejbližších týdnech do cen aktiv výrazněji promítne geopolitické napětí. Investoři sledují zejména události kolem Venezuely, výroky Donalda Trumpa na téma možné kontroly Grónska i nepokoje v Íránu. Takové zprávy samy o sobě nemusí znamenat obrat trendu na akciích, zvyšují však pravděpodobnost skokové volatility a přesunů kapitálu mezi sektory.
Ropa: příběh investic, ne jen ceny
Energetická rovnice letos nestojí pouze na tom, kam se posune cena ropy. Vávra připomíná, že případné navýšení vývozu ropy z Venezuely by vyžadovalo obrovské investice do infrastruktury a obnovy produkčních kapacit. Právě tato investiční vlna může zvyšovat atraktivitu nejen velkých ropných hráčů, ale i firem, které zajišťují servis a technologie pro těžbu. Trh podle něj část tohoto příběhu už promítá do cen akcií, typicky u společností typu Chevronu.
Zlato na maximech: pojistka, ne nutně start dalšího sprintu
Výrazný růst zlata Vávra interpretuje hlavně jako návrat k zajištění portfolií. Zlato v takové chvíli častěji plní roli pojistky proti nejistotě, než aby bylo sázkou na rychlé zbohatnutí. Připomíná, že obchodování komodit bývá doménou zkušenějších hráčů a krátkodobé příležitosti mohou být vykoupené vysokým rizikem špatného načasování.
„Dlouhodobý investor by se současným růstem ceny zlata neměl nechat příliš strhnout,“ zaznělo ve výhledu.
V prostředí, kde se mluví i o cenách kolem 4 600 $ (92 000 Kč) za unci, je podle něj důležité nepodlehnout dojmu, že každý nový rekord automaticky znamená přímou cestu výš. Zlato může v portfoliu dávat smysl, ale spíše jako stabilizační prvek než jako jediný motor výnosu.
Banky překonaly technologie a mohou pokračovat
Zajímavý posun přinesl už loňský rok: bankovní sektor podle Vávry výkonností předčil i technologie. A vyhlídky zůstávají solidní také pro letošek. Jedním z důvodů je, že očekávání investorů od výsledkové sezóny jsou podle něj nastavena velmi konzervativně, což často otevírá prostor pro pozitivní překvapení. Pro trh je přitom klíčové nejen to, zda firmy „překonají odhady“, ale i jaké nabídnou výhledy a jak se budou vyvíjet marže a náklady.
AI není investiční „bublina“ měřená globálním HDP
Vávra současně tlumí obavy, že současné investice do umělé inteligence musí nutně znamenat přepálený cyklus. Na první pohled vysoké částky v absolutním vyjádření podle něj nejsou v poměru ke globálnímu HDP nijak extrémní. Připomíná, že v minulosti – například při budování železnic nebo rozmachu internetu – byl tento poměr v některých etapách dokonce násobně vyšší. Jinými slovy: dnešní „AI capex“ může působit ohromně, ale v kontextu velikosti světové ekonomiky nejde o bezprecedentní jev.
Energetika jako skrytý vítěz AI boomu
Rozvoj AI má však jednu velmi hmatatelnou konsekvenci: rostoucí spotřebu elektřiny. Datová centra, výpočetní infrastruktura a provoz modelů znamenají vyšší a stabilnější poptávku po energii, což může nahrávat vybraným energetickým firmám i dodavatelským řetězcům. Podle Vávry proto dává smysl sledovat energetiku nejen jako sázku na komodity, ale i jako strukturální příběh tažený digitalizací a automatizací.
Pražská burza: ČEZ a případné IPO CSG
Na domácím trhu zůstává klíčovým tématem ČEZ. Do vývoje jeho akcií se podle Vávry promítají i politická vyjádření ohledně možného zestátnění, tedy faktor, který může převážit i nad čistě fundamentálními argumenty. Vedle toho trh sleduje možnost, že by se na burzu mohla dostat CSG. Podle Vávry by IPO CSG mohlo odstartovat už v tomto týdnu a v evropském kontextu by šlo o mimořádně výraznou transakci s potenciálem silného investorského zájmu.
Zdroj: investicniweb.cz