Česká inflace může na startu roku 2026 překvapit výrazně nižšími čísly, než se ještě donedávna čekalo. Kombinace levnější elektřiny po zrušení příspěvku na podporované zdroje energie (POZE), pokračujícího zlevňování zemního plynu a možného zklidnění cen potravin otevírá scénář, ve kterém se meziroční inflace v lednu přiblíží k 1,5–1,6 %. Pro celý rok 2026 se pak rýsuje průměr kolem 1,7 %, přičemž rizika se podle ekonomů naklánějí spíše směrem dolů.
Pokud by se nízká inflace neukázala jen jako krátká epizoda, může se brzy z jednorázového „energetického příběhu“ stát měnověpolitické téma.
Energie táhnou inflaci dolů, klíčové budou dopady „druhého kola“
Pokles inflace má tentokrát velmi konkrétní motor: domácnosti i firmy by měly pocítit zlevnění elektřiny, které není jen otázkou tržní ceny silové energie, ale i změn v regulovaných složkách. Další prostor pro zchlazení cenové hladiny přidává plyn a v některých kategoriích i potraviny.
Podstatné ale bude, zda se levnější energie promítnou i do širší ekonomiky. Zatím se počítá s tím, že sekundární efekty zůstanou omezené: mzdy výrazně nezpomalí a jádrová inflace se udrží relativně vysoko. Nejcitlivější částí zůstávají služby, kde se stále předpokládá růst cen kolem 4–5 %. Pokud by však zlevňování energií postupně zchladilo i mzdovou dynamiku a očekávání firem i domácností, výsledná inflace může být ještě nižší, než naznačují dnešní odhady.
ČNB zatím vyčkává. Dlouhé podstřelení cíle ale může změnit hru
Dosavadní postoj České národní banky je poměrně čitelný: na administrativní či jednorázové změny v cenách energií měnová politika typicky nereaguje. V zápisu z posledního jednání bankovní rady zaznělo, že odpuštění POZE a levnější elektřina budou mít zpočátku jednorázový dopad na inflaci, který nevyžaduje reakci sazeb.
Tento přístup však může narazit na realitu, pokud inflace zůstane pod 2% cílem delší dobu. Trvalejší „podstřelení“ totiž často působí i psychologicky: centrální bankéři začnou více zvažovat, zda není měnové nastavení zbytečně přísné. Debata o dalším snížení sazeb by se tak mohla vrátit na stůl zejména na jaře nebo v létě, kdy by inflace mohla dosahovat nejnižších hodnot. Proti tomu ale může stát setrvačně vysoká inflace služeb a také situace na trhu nemovitostí.
Trhy: koruna klidnější, sazby už v cenách odrážejí nízkou inflaci
Finanční trhy už téma nízké inflace do velké míry zpracovávají. Koruna se po předchozích ztrátách stabilizovala poblíž 24,30 EUR/CZK a krátký konec výnosové křivky dál naznačuje opatrné sázky na uvolněnější politiku: dvouletý korunový swap se drží lehce pod 3,5 %.
Nejbližší týdny tak mohou přinést méně dramatu na kurzu, ale více napětí kolem dat. Lednová inflace a signály k únorové prognóze ČNB ukážou, zda jde jen o dočasný výkyv způsobený energiemi, nebo o začátek delšího období, které by si mohlo vyžádat novou diskusi o směru úrokových sazeb.
Zdroj: patria.cz