Začátek týdne se na finančních trzích nese ve znamení návratu tématu, které investoři v posledních týdnech spíše vytěsňovali: geopolitiky. Rostoucí nejistota se rychle promítá do ochoty podstupovat riziko, a tak se akciové futures před otevřením hlavních burz znovu pohybují v záporných hodnotách. V praxi to znamená typický „risk-off“ režim: investoři zkracují pozice v akciích, zajišťují se a citlivěji reagují na každou novou zprávu.
Geopolitika zpět na vrcholu agendy investorů
Geopolitické napětí má na trhy dvojí efekt. Za prvé zvyšuje nejistotu ohledně výhledu globálního růstu a obchodních vztahů. Za druhé znovu otevírá otázku, jak rychle se mohou měnit priority vlád – od energetické bezpečnosti až po obranné rozpočty. V takovém prostředí se i relativně stabilní fundamenty dostávají do pozadí a rozhodující roli hrají očekávání, likvidita a ochota držet riziková aktiva přes noc.
Tlak na Fed oživuje sentiment „prodávat Ameriku“
Vedle geopolitiky se do hry vrací i domácí americké téma: rostoucí tlak na Federální rezervní systém. Když investoři získají dojem, že centrální banka může být vystavena politickým očekáváním, okamžitě to zvyšuje rizikovou přirážku u amerických aktiv. Právě tady se znovu objevuje heslo „Sell America“ – zkratka pro situaci, kdy trh přestává automaticky považovat USA za bezkonkurenční bezpečný přístav a část kapitálu hledá alternativy jinde.
Nejde jen o akcie, ale také o měnu a dluhopisy: jakýkoli signál oslabení nezávislosti Fedu nebo změny priorit hospodářské politiky se může přelít do vyšší volatility výnosů i kurzu dolaru. V důsledku toho se zhoršuje nálada napříč globálními trhy a futures zůstávají „v rudém“ i bez jedné konkrétní zprávy, která by celý pohyb vysvětlila.
Český rozpočet pod tlakem: hranice 300 miliard může být těžko udržitelná
Do nejistého mezinárodního prostředí vstupuje i česká debata o veřejných financích. Alena Schillerová upozorňuje, že udržet letošní deficit státního rozpočtu pod 300 miliardami korun bude mimořádně obtížné. V kombinaci s vyššími nároky na výdaje státu – ať už kvůli bezpečnosti, investicím nebo obsluze dluhu – to může posílit citlivost trhu na každou novou fiskální informaci.
„Udržet letošní deficit státního rozpočtu pod 300 miliardami korun bude mimořádně obtížné,“ zaznívá z domácí politické diskuse v době, kdy investoři znovu přeceňují rizika napříč regiony.
Obranný průmysl mezi příležitostí a politickým rizikem
Bezpečnostní agenda současně zvyšuje pozornost vůči obrannému průmyslu. Ten může těžit z očekávání vyšších výdajů, zároveň však čelí riziku politického tlaku a regulací – zejména v USA, kde se debata často rychle přelévá od podpory výroby k tlaku na ceny, marže či smluvní podmínky. Pro investory to vytváří paradox: sektor může růst, ale valuace zůstávají citlivé na titulky a rozhodnutí politiků.
V Evropě se navíc spekuluje i o kapitálových krocích velkých hráčů. Zmiňovaný obranně-průmyslový příběh může získat další rozměr, pokud by se na trh dostaly nové emise či vstupy na burzu – například v kontextu debat o valuacích v řádu desítek miliard eur, tedy například 30 mld. € (750 mld. Kč).
Co budou trhy sledovat v dalších dnech
Pro nejbližší vývoj bude klíčové, zda se geopolitické napětí uklidní, nebo naopak přinese další eskalaci, a také to, jakým způsobem bude v USA komunikována role Fedu. V prostředí, kde se riziko znovu oceňuje rychleji než fundamenty, bude důležitá především stabilita očekávání – a schopnost politiků i institucí nevnášet do trhu další zbytečné pochybnosti.
Zdroj: patria.cz