Německé exportní firmy se podle svazu BGA musejí připravit na to, že rok 2026 nepřinese v jejich dvou nejdůležitějších mimoevropských odbytištích žádný skutečný obrat. Spojené státy i Čína zůstávají pro německý průmysl klíčové, zároveň však jsou stále méně předvídatelné. Prezident BGA Dirk Jandura situaci shrnul stroze: místo obratu lze čekat nanejvýš krátkou úlevu.
USA: cla „jako písek v soukolí“ transatlantického obchodu
Vývoz z Německa do USA se podle údajů GTAI v roce 2025 propadl o více než 7 % a klesl na těsně pod 150 mld. € (3 750 mld. Kč). V dolarovém vyjádření to odpovídá zhruba 156 mld. $ (3 120 mld. Kč). BGA upozorňuje, že nejde jen o výkyv poptávky, ale o kombinaci faktorů, které se promítají do cen i marží.
„Americká cla na zboží z EU působí jako písek v soukolí transatlantického obchodu,“ uvedl prezident BGA Dirk Jandura.
Cla podle svazu vytvářejí trvalou dodatečnou zátěž, která je pro exportéry obtížně přenositelná na koncové zákazníky. Výsledkem je tlak na ziskovost i omezený prostor pro investice do inovací a rozšiřování kapacit. A právě investice jsou v situaci technologického přerodu a přísnějších požadavků na udržitelnost pro řadu odvětví rozhodující.
Silné euro, drahá energie a byrokracie: domácí překážky konkurenceschopnosti
BGA zároveň připomíná, že část problému nevzniká v zahraničí, ale doma. Německý export podle Jandury brzdí strukturální nevýhody, zejména relativně silné euro, vysoké ceny energií, nadměrná administrativní zátěž a slabší investiční aktivita. V součtu to znamená, že německé podniky čelí nákladům, které se v globální soutěži promítají do horší cenové pozice i pomalejší reakce na změny trhu.
Pro průmyslově orientovanou ekonomiku, která stojí na strojírenství, automobilovém řetězci a chemii, jsou přitom energetické a regulační náklady zásadní. Pokud se k tomu přidají obchodní bariéry v podobě cel, tlak na exportní výkon se násobí.
Čína: státní podpora domácích výrobců mění pravidla hry
Ještě výraznější zlom je patrný v Číně. Německý vývoz do této země se v roce 2025 snížil o 10 % na 81 mld. € (2 025 mld. Kč). Podle BGA se zde projevují průmyslové politiky, které zvýhodňují domácí producenty a postupně vytlačují zahraniční dodavatele z tradičně silných segmentů.
Nejcitelnější dopad svaz očekává v odvětvích, kde byly německé firmy dlouhodobě synonymem technologické špičky: v automobilovém průmyslu, strojírenství a chemii. Čínští konkurenti rychle zvyšují kvalitu i škálu produkce, navíc často těží z podpory, která urychluje investice a rozvoj domácích značek.
Lokalizace výroby: stabilnější tržby, méně exportu z Německa
Reakcí řady německých podniků je podle BGA rostoucí lokalizace výroby přímo v Číně, případně přesun investic do dalších asijských zemí. Tento krok může firmám pomoci udržet podíl na tamním trhu a zmírnit některá rizika spojená s dovozem, současně má ale jasný vedlejší efekt: klesá objem zboží vyváženého z Německa.
„To často stabilizuje globální prodeje, ale vede k menšímu exportu z Německa,“ upozornil Jandura.
Pro německou ekonomiku to znamená nepříjemné dilema. Globalizované podniky mohou zůstat úspěšné na úrovni koncernových výsledků, avšak domácí průmyslová základna přichází o část výroby i navázaných dodavatelských aktivit. A právě tato vazba je klíčová pro pracovní místa, investice a daňové příjmy.
Výhled do roku 2026: krátká pauza místo obratu
BGA nevylučuje, že se v průběhu roku 2026 mohou se objevit dílčí zlepšení, například díky dočasnému oživení poptávky nebo přenastavení zásob. V celkovém obrazu však svaz očekává pokračující slabost v USA i Číně. Pro německé exportéry to znamená, že budou muset dál pracovat s nižšími objemy, vyššími náklady a tvrdší konkurencí, a to v prostředí, kde se obchodní pravidla i geopolitické priority rychle mění.
Zdroj: yahoo.com