Po vánoční pauze se finanční trhy probudily do překvapivého kontrastu: americké akcie zůstaly téměř bez pohybu, zatímco drahé kovy předvedly prudkou rally. Největší pozornost na sebe strhlo stříbro, které během jediného dne poskočilo o 9,6 % a poprvé v historii se dostalo nad hranici 78 $ (1 560 Kč) za unci, tedy přibližně 28,35 g. Ještě výrazněji tím potvrdilo, že investoři na konci roku čím dál víc hledají „tvrdá“ aktiva, která mají chránit hodnotu majetku v době nejistoty.
Rekordy napříč trhem s kovy
Stříbro však nebylo samo. Zlato přidalo 1,3 % a stanovilo nový rekord na 4 561 $ (91 220 Kč) za unci (cca 28,35 g). Silnou jízdu předvedla také platina, která vyskočila o 10,5 %, a palladium se zvedlo o 13 %. Společným jmenovatelem je rychlý návrat zájmu o drahé kovy v okamžiku, kdy se investoři začínají obávat kombinace rostoucích dluhů, uvolňování měnové politiky a eskalujícího geopolitického napětí.
Z pohledu letošního vývoje vycházejí stříbro i další kovy jako jednoznační vítězové: stříbro je výše zhruba o 169 %, platina o 172 % a palladium o 124 %. Pro srovnání: zlato za stejné období přidalo přibližně 73 %. Tak výrazná dynamika naznačuje, že nejde jen o krátkodobý výkyv, ale o širší přesun kapitálu do aktiv vnímaných jako pojistka proti znehodnocování měn.
Geopolitika zvyšuje poptávku po „bezpečných přístavech“
K aktuální vlně růstu přispěly i události na politické mapě světa. Trhy reagovaly na americké údery proti cílům Islámského státu v Nigérii, které zvýšily obavy z rozšíření regionálních konfliktů a z nepředvídatelnosti dalšího vývoje. Paralelně Spojené státy dál stupňují tlak na Venezuelu, mimo jiné zacílením na další ropné tankery. Tím se zužuje klíčový zdroj příjmů režimu Nicoláse Madura a zároveň roste riziko širších otřesů v energetice a regionální bezpečnosti.
Do obrazu nejistoty zapadá i přesun amerických vojenských kapacit do Karibiku a posilování přítomnosti v oblasti. Pro investory to znamená jediné: v prostředí, kde se zvyšuje pravděpodobnost šoků, roste chuť držet aktiva, která nejsou přímo navázaná na hospodářský cyklus nebo na důvěru v konkrétní vládu.
„Když se objeví hrozba nového regionálního konfliktu, investoři se přirozeně stahují do bezpečných přístavů. A k tomu se přidávají obavy z dluhů, které dělají drahé kovy atraktivnějšími než měny a dluhopisy,“ shrnují analytici motivaci trhu.
Vedle geopolitiky ale stojí ještě silnější motor: strach z toho, že největší ekonomiky světa míří k dluhovým úrovním, které budou politicky těžko udržitelné bez „měkčího“ řešení. Část investorů očekává, že vlády mohou v praxi tolerovat vyšší inflaci, aby se reálná hodnota dluhu postupně snížila. Právě na tom staví tzv. obchod na znehodnocení měny, který se podle komentářů z finančního prostředí znovu naplno rozběhl poté, co šéf americké centrální banky naznačil ochotu snižovat sazby.
Uvolňování měnových podmínek přitom neznamená jen levnější financování. Trh v něm čte i signál, že v pozadí může růst tlak na „monetizaci“ dluhu, tedy situaci, kdy se stabilita dluhopisového trhu opírá o aktivní roli centrální banky. To je prostředí, v němž mají drahé kovy tradičně tendenci posilovat.
Nejde jen o kovy: mění se i chování měn
Zajímavým doprovodným jevem je, že tento posun se neprojevuje pouze u komodit. Podle pozorování části ekonomů se do podobné role částečně dostávají i měny zemí s relativně nízkým veřejným dluhem. Investoři je vnímají jako stabilnější alternativu v době, kdy se rozpočtová disciplína velkých států dostává pod tlak.
Výsledkem je trh, který přestává být jednoduchým soubojem „akcie versus dluhopisy“ a čím dál víc připomíná hledání útočiště před kombinací politických rizik a eroze kupní síly. A právě proto mohou drahé kovy, v čele se stříbrem, zůstávat v centru pozornosti i v dalších týdnech.
Zdroj: yahoo.com