Výhled na kongresové volby v roce 2026 pracuje s překvapivě „nudným“ scénářem: samotné hlasování proběhne bez dramat, ale jeho důsledky mohou odstartovat hlubší proměnu americké politiky i mediálního prostředí. V polovině prezidentského mandátu se má naplno projevit tradiční midtermový efekt, kdy voliči často korigují moc strany, která drží Bílý dům.
Demokraté mají v roce 2026 získat kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, zatímco republikáni si Senát udrží jen o vlásek.
Sněmovna pro demokraty: stačí malý posun, velký dopad
Všechny oči budou upřené na 435 křesel ve Sněmovně reprezentantů. Předpověď počítá s tím, že demokratům bude k převzetí kontroly stačit relativně skromný čistý zisk zhruba deseti mandátů. Takový výsledek by sice znamenal jen těsnou většinu, ale politicky zásadní změnu: Sněmovna by mohla agresivněji dohlížet na exekutivu, tlačit na vyšetřování a brzdit části legislativní agendy prezidenta.
Senát zůstane republikánský, ale „kingmakeři“ získají váhu
Senát má podle scénáře zůstat v rukou republikánů, ovšem se zredukovanou většinou. Právě zde se má odehrávat klíčové zákulisní drama: dva senátoři s rozhodujícími hlasy se mohou stát neformálními kingmakery, kteří budou v citlivých hlasováních určovat, zda projde nominace, rozpočet nebo kompromisní balík reforem. V praxi to obvykle vede k větší ceně za každý hlas, k nárůstu vyjednávání a k tomu, že se část politiky přesune od ideologických proklamací k transakcím.
Nezávislí voliči a tlak na férovější mapy pro rok 2028
Nejvýraznější prvek předpovědi se netýká počtu křesel, ale legitimity systému. Předpokládá se, že obecné znechucení z chování politiků na obou pólech vyústí v silnou mobilizaci nezávislých voličů, kteří jsou v USA dlouhodobě největším blokem. Ti mají prosadit vznik komise pro nezávislé překreslení volebních obvodů napříč Spojenými státy s mandátem připravit nové mapy včas pro volby v roce 2028.
Gerrymandering jako katalyzátor odporu
V pozadí stojí očekávané „horečné“ překreslování okrsků v republikánských i demokratických státech. Právě pocit, že se pravidla ohýbají ve prospěch jedné či druhé strany, má posílit poptávku po institucionálním řešení, které bude působit nestranněji než státní legislativy.
Scénář dále počítá s tím, že Američané začnou otevřeněji přiznávat, jak výrazně jejich politické emoce formovaly algoritmy sociálních sítí, optimalizované na pobouření a konflikty. Do toho se přidává lavina obsahu generovaného umělou inteligencí, včetně AI deepfaků, které mají dál erodovat důvěru v „virální pravdu“. Výsledkem má být paradoxní obrat: menší tolerance k manipulaci a větší hlad po několika málo ověřených a vyvážených hlasech, ať už v médiích, nebo v institucích.
Politicko-mediální posun by se podle výhledu promítl i do investičního prostředí. Očekává se růst cen amerických státních dluhopisů, což prakticky znamená pokles výnosů a větší chuť investorů hledat bezpečnější přístav. Naopak pod tlakem mají být akcie firem spojených se sociálními sítěmi, protože ztráta důvěry a regulace obsahu mohou změnit jejich růstový příběh. Slábnout mají také kryptoměny a dokonce i tradiční „pojistky“ v podobě zlata a stříbra, pokud se investoři přikloní spíše k institucionální stabilitě než k útěku do alternativ.
Největší změna: posun od populismu k institucionální střízlivosti
Celý výhled stojí na myšlence, že první polovina funkčního období prezidenta Donalda Trumpa paradoxně urychlí společenskou únavu z permanentní kulturní války. Nejde o náhlé smíření, spíše o pomalé přesměrování pozornosti k tomu, co drží stát pohromadě: pravidla, instituce a schopnost vést spor bez destrukce reality. Pokud by se tento trend skutečně rozběhl, rok 2026 by mohl být méně o jedněch volbách a více o začátku dlouhé korekce americké politické kultury.
Zdroj: investicniweb.cz