Tradiční poučka o vyváženém investování říká: 60 % akcií pro růst, 40 % dluhopisů pro stabilitu. Jenže Vanguard, jeden z největších správců aktiv na světě, nyní tvrdí, že pro část investorů může dávat větší smysl tento poměr otočit. Místo klasického 60/40 doporučuje u opatrnějších portfolií uvažovat o 40 % akcií a 60 % dluhopisů.
Pro koho má změna smysl
Nejde o univerzální recept ani o „konec akcií“. Vanguard cílí hlavně na lidi, kteří budou peníze pravděpodobně potřebovat v horizontu pěti až deseti let, typicky před důchodem, při spoření na bydlení nebo na studium dětí. V tomto období už investor obvykle neřeší jen výnos, ale i to, aby ho špatný rok na trzích nepřipravil o plánované cíle.
„V příštích pěti až deseti letech si myslíme, že portfolio 40/60 může přinést podobný výnos jako 60/40, ale s polovičním rizikem,“ uvádí Roger Aliaga-Díaz, šéf globální konstrukce portfolií ve Vanguardu.
Proč právě teď: americké akcie vypadají draze
Klíčový argument Vanguardu stojí na ocenění amerických akcií. Podle ukazatele CAPE (cyklicky očištěné P/E), který vyhlazuje zisky v čase a používá se k posouzení, zda jsou akcie nadhodnocené či podhodnocené, se index S&P 500 pohybuje kolem hodnoty 40,4. To je úroveň, která historicky připomíná spíše závěr dot-com éry než „normální“ tržní prostředí.
Do debaty navíc vstupuje téma možné „AI bubliny“: prudký růst cen technologických akcií tažený očekáváními kolem umělé inteligence. Vanguard upozorňuje, že dlouhé série nadvýkonnosti se obvykle jednou vyčerpají a investoři by s tím měli počítat zejména tehdy, když mají kratší investiční horizont.
Výnosy pro další dekádu: dluhopisy najednou nevypadají jako brzda
Vanguard ve svých výhledech počítá s tím, že příštích deset let může být pro americké akcie podstatně slabších než předchozí dekáda. U amerických akcií jako celku očekává průměrný roční výnos zhruba 3,5 až 5,5 %. U růstových akcií, kam spadají i největší technologické tituly, dokonce jen přibližně 2,3 až 4,3 % ročně.
Dluhopisy naopak podle Vanguardu nabízejí konkurenceschopnější poměr výnosu a rizika: u amerických dluhopisů očekává asi 3,8 až 4,8 % ročně, u zahraničních dluhopisů ještě o něco více. V takovém prostředí už dluhopisová složka nepůsobí pouze jako „tlumič propadů“, ale jako reálný zdroj návratnosti.
Jak může vypadat „40/60“ v praxi
Vanguard popisuje model, kde většinu portfolia tvoří dluhopisy: přibližně 36 % americké dluhopisy a 24 % mezinárodní dluhopisy. Akciová část je menší, ale není náhodná. Větší prostor dostávají hodnotové akcie v USA (zhruba 15 %) a zahraniční akcie (asi 14 %), zatímco americké růstové akcie jsou zastoupeny jen menším podílem (okolo 6 %). Menší část připadá i na americké malé firmy (přibližně 5 %).
Smyslem této skladby je nesázet vše na několik největších technologických jmen, ale rozprostřít sázky do segmentů, které mohou v prostředí nižších výnosů a vyšší citlivosti na ocenění působit odolněji.
Není to dogma: i agresivnější investor může jen „ubrat plyn“
Vanguard zároveň připomíná, že „40/60“ má být spíš princip než rigidní pravidlo. Kdo dnes drží například 80 % akcií a 20 % dluhopisů, může podle stejné logiky uvažovat jen o mírně opatrnějším posunu, třeba směrem k 70/30. Pointa je stejná: když jsou akcie drahé a očekávané výnosy se ztenčují, stojí za to přehodnotit, zda riziko v portfoliu odpovídá cíli a časovému horizontu.
Zdroj: yahoo.com