Trumpův slib „tarifní dividendy“: rychlé peníze, ale dražší nákupy
Donald Trump znovu oživuje představu, která zní pro mnoho domácností lákavě: kvalifikovaným Američanům chce vyplatit jednorázovou „tarifní dividendu“ ve výši 40 000 Kč (2 000 $). Podle informací z amerického prostředí však zatím chybí konkrétní parametry – kdo přesně by na peníze dosáhl, kdy by přišly a jak by se celé schéma administrativně provedlo. Bílý dům zároveň připustil, že se teprve hledají „legální možnosti“, jak výplatu realizovat.
Proč by cla mohla zdražit potraviny už sama o sobě
Jádrem návrhu je předpoklad, že peníze se zaplatí z výnosů cel. Jenže právě cla mohou být prvním mechanismem, který žene ceny v obchodech nahoru. Potraviny v USA nejsou jen „domácí“ výrobek – řada položek nebo jejich částí se dováží. Typicky jde o kávu, některé druhy ovoce a zeleniny nebo vstupy pro potravinářství a balení.
Ekonomická logika je přímá: pokud dovážené komponenty zdraží kvůli clům, výrobci a distributoři mají vyšší náklady. Ty se pak promítají do konečných cen v regálech. Jak upozorňují experti citovaní v amerických médiích, zdražení se netýká jen „luxusních“ potravin, ale i běžných položek, kde i malé navýšení nákladů znamená citelný dopad při masovém prodeji.
Jednorázová výplata může roztlačit poptávku, nabídka ale zůstane
Druhý efekt přichází ve chvíli, kdy lidé skutečně dostanou do ruky hotovost. Výplata 40 000 Kč (2 000 $) by u části domácností pravděpodobně skončila na základních výdajích: potraviny, nájem, energie, splátky. A právě u potravin je problém v tom, že jde o nezbytný nákup – spotřebitelé se mu nevyhnou ani při růstu cen.
„Když do ekonomiky vstříknete peníze bez odpovídajícího zvýšení produkce, téměř nevyhnutelně tím zvýšíte poptávku,“ varují odborníci, kteří hodnotí dopady podobných návrhů.
Pokud miliony lidí začnou ve stejném období více nakupovat potraviny, poptávka může krátkodobě převýšit nabídku. A základní zákon nabídky a poptávky pak tlačí ceny vzhůru. Tento tlak se typicky projeví nejrychleji u segmentů, kde je výroba a logistika hůře „nafukovatelná“ ze dne na den.
Riziko pro inflaci: co když výnosy z cel nebudou stačit?
Trump zmiňoval, že výplata má být krytá příjmy z tarifů. Kritici ale upozorňují na zásadní otázku: co když součet vyplacených částek překročí to, co cla skutečně přinesou? V takovém případě by se rozdíl dorovnával dalším vládním dluhem.
Podle některých analýz a komentářů z finančního sektoru by celonárodní program jednorázových plateb ve výši 40 000 Kč (2 000 $) na osobu pravděpodobně znamenal výdaj, který by výnosy z cel výrazně převýšil. Prakticky by se tak z „dividendy“ stal spíše deficitně financovaný příspěvek. A deficitní financování, zvlášť v prostředí, kde jsou ceny citlivé, může působit jako další proinflační impuls.
Proč se potraviny zdražování brání nejhůř
U zboží, které lze odložit (například elektronika), domácnosti při růstu cen často vyčkávají. U potravin ale tento mechanismus nefunguje: jíst se musí. Proto se zvýšená poptávka rychleji přelévá do vyšších cen, než aby se „zchladila“ poklesem spotřeby. Výsledkem může být situace, kdy jednorázová úleva pomůže zaplatit nákup dnes, ale zároveň přispěje k tomu, že příští měsíce budou nákupy dražší.
Krátká úleva, dlouhá účtenka
Zásadní varování ekonomů míří na setrvačnost cen. Jakmile supermarket promítne vyšší náklady do mléka, pečiva nebo masa, obvykle nemá důvod spěchat s návratem na původní úroveň. Jednorázová výplata 40 000 Kč (2 000 $) se na účtu objeví jednou, ale vyšší ceny mohou v systému zůstat déle.
Pro domácnosti to může znamenat nepříjemný paradox: program, který má krátkodobě „pomoci s náklady“, může současně přispět k tomu, že se náklady stanou trvale vyššími. Pokud se k tomu přidá případné zadlužení státu, vzniká další tlak na inflaci – a ta se v každodenním životě nejrychleji projeví právě u základního košíku, tedy u potravin.
Zdroj: yahoo.com