Hypoteční sazby v posledních týdnech téměř nereagují na zprávy z ekonomiky. Místo obvyklých výkyvů se drží v nečekaně úzkém koridoru přibližně 6,2 až 6,3 % a trh zatím nevidí důvod, proč by se mělo na začátku nového roku něco zásadně změnit. Na první pohled to může působit paradoxně: ekonomika vysílá signály ochlazování, přesto se levnější hypotéky nedostavují.
Ekonomika posílá protichůdné signály
Základní logika bývá jednoduchá. Když slábne trh práce, investoři častěji sázejí na budoucí pokles sazeb a hypotéky obvykle zlevňují. Když naopak přetrvává vyšší inflace, úroky mají tendenci zůstávat nahoře. Aktuální situace kombinuje obojí: zaměstnanost zpomaluje, ale inflace se stále drží nad cílem centrální banky. Výsledkem je „patová“ situace, v níž si trh netroufá posunout sazby výrazně ani dolů, ani nahoru.
Shutdown „rozmazal“ data, na která trh čeká
Nejistotu navíc prohloubilo narušení zveřejňování statistik během vládního shutdownu. Část pravidelných reportů byla odložena, zrušena nebo publikována jen v omezené podobě. Pro trh, který se u hypoték opírá o čerstvá makrodata, je to zásadní problém: bez jasných čísel chybí impulz, jenž by sazby vychýlil z aktuálního pásma.
„Shutdown všechno rozmazal. Všichni teď sedí na kraji židle a čekají na lednová čísla, aby bylo jasné, jaký je trend a kam směřuje,“ říká šéf hypoteční společnosti Hector Amendola.
Fed sice snižuje sazby, hypotéky ale žijí vlastním životem
Mnoho lidí automaticky předpokládá, že když centrální banka snižuje své klíčové sazby, musí rychle zlevnit i hypotéky. V praxi je vazba nepřímá. Hypoteční úroky se odvíjejí hlavně od výnosů státních dluhopisů, od apetitu investorů po hypotečních cenných papírech a od toho, jak trh čte budoucí inflaci a rizika v ekonomice. Letos navíc bylo vidět, že hypotéky klesaly spíš ještě před samotnými kroky Fedu a na pozdější snížení sazeb reagovaly jen minimálně.
Pro rok 2026 se čeká spíš kolísání než zlom
Očekávání expertů se proto točí kolem scénáře „žádné drama“. Podle většiny odhadů se sazby mohou i v roce 2026 pohybovat hlavně okolo 6 %, případně v širším pásmu zhruba 6 až 6,5 %. Výraznější pokles by vyžadoval silnější šok jedním směrem: buď rychlé ochlazení ekonomiky a zpomalení inflace, nebo naopak zrychlení cenového růstu, které by sazby znovu zvedalo.
Určitý prostor pro krátký pokles existuje, pokud budou další inflační data přesvědčivě slabší. V takovém případě by se hypotéky mohly dočasně podívat na horní hranici pětiprocentních hodnot. Hypoteční poradci ale upozorňují, že psychologicky zásadní je samotná „pětka“ na začátku sazby.
„Když se někde objeví 5,99 %, lidem se rozsvítí oči. Je to až neuvěřitelné,“ popisuje hypoteční poradce Dan Frio.
Co to znamená pro kupující a refinancování
Stabilita kolem 6,2 % už na podzim mírně oživila refinancování i zájem o nákup nemovitostí. Zároveň ale zůstává problém dostupnosti bydlení: i „lepší“ sazba je pořád dost vysoká na to, aby část domácností na hypotéku jednoduše nedosáhla. Dokud se nevyjasní inflace a trh nedostane spolehlivější datové signály po období výpadků, bude pravděpodobnější scénář pozvolného kolísání než rychlý návrat k výrazně levnějším úvěrům.
Zdroj: yahoo.com