Odchod do důchodu v 65 letech je pro mnoho lidí lákavým milníkem, i když se „plný“ důchodový věk v řadě systémů posouvá až na 67 let. Otázka proto nezní jen kolik mám mít naspořeno, ale také jak dlouho mi úspory musí vydržet a jak velkou nejistotu (inflaci, zdravotní výdaje, výkyvy trhů) chci ustát bez snižování životní úrovně.
Proč staré poučky přestávají stačit
Dlouhá léta se finanční plánování opíralo o jednoduché násobky mzdy: zhruba trojnásobek ročního příjmu ve 40 letech, šestinásobek v 50 a přes osminásobek kolem 65 let. Člověk s ročním příjmem 800 000 až 2 000 000 Kč (40 000 až 100 000 $) by tak mířil přibližně na 6 800 000 až 17 000 000 Kč (340 000 až 850 000 $) zhruba mezi 61. a 64. rokem.
Jenže dnešní realita je tvrdší: vyšší inflace, dražší bydlení i zdravotní péče a také to, že výnosy investic mohou v prvních letech důchodu výrazně kolísat. Z tohoto důvodu se dřívější „magická“ hranice 20 000 000 Kč (1 000 000 $) čím dál častěji jeví jako méně komfortní než dřív.
Nový benchmark: 30 milionů korun
Jako praktičtější orientační bod se dnes zmiňuje 30 000 000 Kč (1 500 000 $). Nejde o univerzální pravdu, ale o reakci na to, že lidé chtějí v důchodu nejen „přežít“, ale udržet si stabilní režim, cestování, zájmy a mít rezervu na neočekávané výdaje.
Při známém „pravidlu 4 %“ by portfolio 20 000 000 Kč (1 000 000 $) znamenalo zhruba 800 000 Kč (40 000 $) ročně, zatímco 30 000 000 Kč (1 500 000 $) přibližně 1 200 000 Kč (60 000 $) ročně. Rozdíl často rozhoduje o tom, zda zvládnete zdražování a větší jednorázové náklady bez stresu.
Důležité je chápat, že pravidlo 4 % je zjednodušení: vychází z historických dat a předpokládá dlouhý horizont. V praxi může být bezpečnější pracovat s konzervativnějším výběrem nebo s flexibilitou (v horších letech utrácet méně, v lepších více).
Co nejvíc hýbe rozpočtem v důchodu
Místo, kde budete žít, dělá často větší rozdíl než výše výplaty před důchodem. Náklady na bydlení, energie, služby a dopravu se mezi regiony dramaticky liší. Pokud plánujete stěhování, zahrňte do výpočtu i jednorázové výdaje (rekonstrukce, vybavení, daňové dopady).
Rodinná situace mění vše: páry mohou kombinovat příjmy a lépe rozkládat riziko, jenže po úmrtí jednoho z partnerů se typicky část příjmů sníží, zatímco řada výdajů (bydlení, energie, údržba) zůstává velmi podobná. Plán proto musí počítat i s touto „druhou fází“ důchodu.
Zdravotní péče, bydlení a životní styl jsou tři největší kapitoly, které umí překvapit. Zdraví se může dlouho držet, ale jeden rok s vyššími doplatky, rehabilitací či péčí může rozpočet zlomit. Podobně dům či byt: střecha, okna, kotel nebo výtah v domě jsou typické položky, které přijdou najednou.
Politika a daně: co může změnit pravidla hry
Do plánování stále častěji vstupují i legislativní změny. Text zmiňuje dopady amerického zákona OBBBA z roku 2025, který sice neruší zdanění dávek, ale zavádí dočasný „seniorský bonus“ ve formě odpočtu 120 000 Kč (6 000 $) pro jednotlivce nebo 240 000 Kč (12 000 $) pro společné zdanění u osob 65+ v letech 2025–2028. Pro pracující seniory se zároveň objevuje možnost odečíst až 500 000 Kč (25 000 $) u kvalifikovaných spropitných a přesčasů (za splnění limitů).
Kritici ovšem upozorňují, že podobné úlevy mohou snížit příjmy systému a urychlit tlak na fondy sociálního zabezpečení a Medicare, s rizikem vyčerpání už kolem roku 2032.
Jak si nastavit vlastní číslo
Berte částky jako kompas, ne jako rozsudek. Začněte očekávanými ročními výdaji, odečtěte jisté příjmy (důchod, nájmy, renty) a teprve pak řešte, jak velký kapitál potřebujete. Čím dřív si uděláte realistický rozpočet a stresový test (inflace, horší výnosy, zdravotní výdaje), tím spíš bude odchod v 65 letech pohodlným rozhodnutím, ne skokem do nejistoty.
Zdroj: yahoo.com