Americký dolar v pondělí ztrácel půdu pod nohama, když dolarový index klesl o 0,32 % a stáhl se z pátečního týdenního maxima. Hlavním motorem oslabení je měnící se očekávání trhu ohledně budoucího „úrokového diferenciálu“ mezi USA a dalšími klíčovými ekonomikami. Právě rozdíl v úročení bývá pro měny rozhodující: kam se přesouvá výnos, tam se často přesouvá i kapitál.
Trh vidí v roce 2026 měkčí Fed, zatímco Japonsko může přitvrdit
Investoři dnes pracují se scénářem, že americký Fed v roce 2026 sníží sazby zhruba o 50 bazických bodů. Naproti tomu u Bank of Japan se počítá s dalším zvýšením o 25 bazických bodů a Evropská centrální banka by měla sazby spíše držet. Tento posun snižuje relativní atraktivitu dolarových aktiv a pomáhá konkurenčním měnám.
Část trhu zároveň připouští i brzký krok Fedu: oceňování naznačuje přibližně 20% pravděpodobnost, že na zasedání 27.–28. ledna dojde ke snížení cílového pásma o 25 bazických bodů.
Guvernér Fedu Stephen Miran uvedl, že pokud se politika neupraví směrem dolů, „existují rizika“ recese, i když ji sám v tuto chvíli neočekává.
Likvidita z nákupů T-bills: do systému přitéká 800 mld. Kč měsíčně
Dolaru nepomáhá ani to, že Fed od poloviny prosince začal nakupovat státní pokladniční poukázky (T-bills) v objemu 800 mld. Kč (40 mld. $) měsíčně. Takové kroky zvyšují likviditu ve finančním systému a mohou tlumit poptávku po dolaru jako „vzácném“ financovacím zdroji.
Dalším citlivým tématem je politika: na trhu se diskutuje možnost, že prezident Donald Trump bude chtít do čela Fedu jmenovat výrazně „holubičího“ kandidáta. Podle médií je jedním z favorizovaných jmen ředitel Národní ekonomické rady Kevin Hassett, kterého trhy vnímají jako kandidáta spíše nakloněného nižším sazbám.
Euro a jen využívají slabosti dolaru, ECB zní sebejistěji
Euro vůči dolaru posílilo o 0,41 %. Podporu mu dodaly i komentáře představitelů ECB, kteří naznačili spokojenost se současným nastavením měnové politiky a s tím, že inflace se drží poblíž cíle.
Člen Rady guvernérů ECB Gediminas Šimkus naznačil, že inflace – celková i jádrová – se nyní i ve střednědobém horizontu pohybuje blízko 2 % a sazby řada aktérů vnímá jako neutrální.
Japonský jen se rovněž zpevnil: USD/JPY klesl o 0,47 %. Pomohlo varování japonské ministryně financí Satsuki Katayamové, že Tokio má „volné ruce“ k intervenci proti pohybům, které neodpovídají fundamentům. V pozadí stojí i fakt, že výnos desetiletých japonských státních dluhopisů vzrostl o 4,9 bazického bodu na 2,021 % a dostal se na nové 26leté maximum.
Zlato a stříbro na rekordech: sázka na bezpečí i na měkčí politiku
Oslabující dolar a vyšší likvidita podpořily také drahé kovy. Zlato v nejbližším kontraktu posílilo o 1 642 Kč (82,10 $) a stříbro přidalo 22 Kč (1,076 $); oba kovy se posunuly na nová maxima. Investoři kromě měnové politiky zohledňují i geopolitická rizika a nejistotu kolem amerických cel.
Trhu se zlatem dodává energii i poptávka centrálních bank. Čínská centrální banka navýšila své držby o 933 kg (30 000 trojských uncí) na zhruba 2 305 t (74,1 mil. trojských uncí). World Gold Council navíc uvedl, že centrální banky ve 3. čtvrtletí nakoupily 220 tun zlata, což představovalo výrazné zrychlení oproti předchozímu čtvrtletí.
Stříbru pomáhá i napětí na straně zásob: zásoby ve skladech napojených na Shanghai Futures Exchange klesly na 519 000 kg, tedy na nejnižší úroveň za deset let. V kombinaci s přílivem prostředků do ETF to vytváří prostředí, ve kterém i relativně malé impulzy dokážou vyvolat výraznější cenový pohyb.
Zdroj: yahoo.com