Čína od úterý začne vybírat prozatímní cla na vybrané mléčné výrobky dovážené z Evropské unie. Sazby se mají pohybovat v pásmu 21,9 až 42,7 % a podle Pekingu jde o reakci na dovoz, který je údajně dotovaný, a tím poškozuje čínské producenty i širší hospodářství.
Většina evropských vývozců má nově odvádět zhruba 30 % clo, nejvyšší sazba dosáhne 42,7 %.
Jaké zboží cla zasáhnou a proč je to citlivé
Opatření se vztahuje na řadu mléčných komodit, zejména mléko a sýry. Symbolicky výrazně rezonuje i zmínka o konkrétních „prémiových“ produktech, jako je francouzský modrý sýr Roquefort. Právě u potravin s vyšší přidanou hodnotou totiž clo často neznamená jen dražší dovoz, ale i rychlé oslabení značky na trhu: dovozci i maloobchod mohou zareagovat přesunem k alternativám z jiných zemí.
Čínské ministerstvo obchodu krok zdůvodňuje tvrzením, že dovoz z EU je subvencovaný a způsobuje „značné škody“ domácímu odvětví. Prozatímní cla zároveň naznačují, že Peking si ponechává prostor pro další úpravy sazeb podle vývoje vyšetřování a politických jednání.
Obchodní spor v širším kontextu: elektromobily jako spouštěč
Nová cla na mléčné výrobky přicházejí v době, kdy se vztahy mezi EU a Čínou v obchodní oblasti viditelně ochlazují. Napětí se začalo výrazněji vyhrocovat v roce 2023, kdy Evropská komise zahájila antisubvenční vyšetřování čínských elektromobilů. Téma se dotýkalo i České republiky mimo jiné proto, že evropský automobilový průmysl je s českou ekonomikou úzce provázaný a případná obchodní odveta může dopadat napříč dodavatelskými řetězci.
Odveta, nebo standardní postup?
Z čínské strany následovala vyšetřování dovozu několika evropských položek – vedle mléčných výrobků také brandy a vepřového masa. V evropských institucích i mezi exportéry se to interpretovalo jako signál, že Peking je připraven používat obchodní nástroje k vyvažování tlaku v jiných sektorech, zejména v průmyslu a technologiích.
Co to může znamenat pro evropské vývozce a pro Čínu
EU patřila na začátku čínského vyšetřování podle čínských celních údajů k nejvýznamnějším dodavatelům – byla druhá hned po Novém Zélandu. Z pohledu evropských firem je čínský trh důležitý nejen objemem, ale i možností udat specifické komodity: podle dat EU z roku 2023 byla Čína druhým největším odběratelem sušeného odstředěného mléka a čtvrtým největším odběratelem másla a sušeného plnotučného mléka.
V krátkém horizontu mohou cla znamenat tlak na marže, přecenění kontraktů a hledání náhradních odbytišť. Pro čínské spotřebitele a zpracovatele naopak hrozí zúžení nabídky některých importovaných specialit a přeskládání dovozu směrem k zemím, které novými sazbami zasaženy nejsou.
Prozatímní charakter cel naznačuje, že nejde o definitivní uzavření sporu, spíše o vyjednávací tlak. Pokud se ale obchodní přestřelka bude dál rozšiřovat na další sektory, může se z ní stát dlouhodobější brzda vztahů mezi EU a Čínou – s dopady, které přesahují potravinářství a mohou zasáhnout i průmyslové exporty a investice.
Zdroj: patria.cz