Bulharsko stojí na prahu jedné z nejviditelnějších ekonomických změn od vstupu do Evropské unie. Od 1. ledna začne v zemi platit euro a dosavadní lev tak po letech příprav definitivně ustoupí společné evropské měně. Sofie se tím stane 21. členem eurozóny a přidá se ke klubu států, které sdílejí nejen bankovky a mince, ale i společnou měnovou politiku.
Milník po letech čekání, ale bez jednotného nadšení
Bulharské vlády usilovaly o přijetí eura prakticky od roku 2007, kdy země vstoupila do EU. Dlouho očekávaný krok však nepřichází do atmosféry všeobecné shody. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že společnost je v pohledu na euro rozdělená: část obyvatel mluví o symbolickém návratu „do Evropy“, jiní vnímají změnu jako ztrátu národní identity nebo další projekt, kterému nemají důvod věřit.
„Lev je naše národní měna. A upřímně, evropským institucím už nevěřím,“ shrnuje postoj části skeptiků jeden ze starších obyvatel Sofie.
Strach ze zdražování a nedůvěra k politice
Nejčastější obava se opakuje napříč regiony: zavedení eura prý přinese zdražování. Zkušenosti z jiných zemí ukazují, že samotná změna měny nemusí znamenat skokový růst cen, ale psychologický efekt a zaokrouhlování mohou část spotřebitelů znejistit. V Bulharsku k tomu přistupuje ještě jeden faktor – nízká důvěra v domácí politiku a státní dohled. I proto se objevují hlasy, že kontrola obchodníků nebude dostatečná a doplatí na to především domácnosti s nižšími příjmy.
Napětí přiživuje i vnitropolitická situace. Země se potýká s vládní nestabilitou a v prosinci vyústily spory kolem daní v rozsáhlé protesty, po nichž kabinet oznámil odstoupení. V takovém kontextu je pro část veřejnosti těžké přijmout měnovou změnu jako klidně řízený a dobře vysvětlený proces.
Vazby na Rusko a otázka geopolitické orientace
Bulharsko má historicky silné kulturní i politické vazby na Rusko a pro některé občany je euro víc než ekonomická otázka. Vnímají ho jako další krok směrem k těsnějšímu připoutání k evropským strukturám – a tedy i jako symbolické rozhodnutí o tom, kam země patří. Právě tato rovina často stojí v pozadí emotivních debat, které přerůstají rámec čistě finančních argumentů.
Praxe v obchodech: dvojí ceny a viditelná kampaň
V ulicích Sofie už je přechod na euro patrný. Obchody uvádějí ceny současně v levech i v eurech a na veřejných místech se objevují billboardy i televizní spoty, které mají lidem usnadnit orientaci a připomenout kurz. Stát tím reaguje i na kritiku, že dosavadní komunikace byla příliš slabá a že zejména starší lidé nebo obyvatelé odlehlejších oblastí budou s přepočty a novými cenovkami zápasit déle.
Firmy vítají jednodušší obchod a méně nákladů
Zatímco veřejnost váhá, podnikatelský sektor je většinou pragmatický. Exportéři i firmy napojené na evropský trh očekávají úlevu: méně administrativy, méně převodů měn, jednodušší fakturaci a nižší transakční náklady. Pro ekonomiku, která je závislá na obchodě se zahraničím a na turismu, může být jednotná měna praktickým zrychlením každodenního fungování.
Bulharsko letos splnilo formální kritéria pro vstup do eurozóny, a to včetně požadavků na inflaci, rozpočtový deficit, dlouhodobé úrokové sazby i stabilitu kurzu. Eurozóna se rozšíří poprvé po dvou letech; naposledy přijalo euro Chorvatsko.
Co se změní po 1. lednu: měna i hlas u stolu ECB
Přijetí eura není jen výměna bankovek. Členství znamená také podíl na rozhodování v Radě guvernérů Evropské centrální banky, která určuje měnovou politiku a nastavuje úrokové sazby. Pro Bulharsko je to vstupenka do užší integrace – s příslibem stability a snazšího fungování v rámci jednotného trhu, ale zároveň s domácí debatou, která ukazuje, že ekonomické argumenty se v praxi vždy mísí s emocemi, identitou a politikou.
Zdroj: patria.cz