Prosincová zpráva, že Todd Combs po patnácti letech opouští Berkshire Hathaway, působila jako náhlý zlom. V kontextu dalších oznámených rošád ale stále víc připomíná součást širšího přenastavení, kterým investiční konglomerát v hodnotě zhruba 1 bilionu $ (20 bilionů Kč) urychluje generační předání i modernizaci řízení.
Combs míří do JPMorgan, GEICO přebírá Nancy Pierceová
Combs nastupuje do JPMorgan Chase, kde má vést tým strategických investic s aktivy ve správě kolem 10 miliard $ (200 miliard Kč). Tým vzniká v rámci širší firemní iniciativy zaměřené na bezpečnost a odolnost, která má objem asi 1,5 bilionu $ (30 bilionů Kč). JPMorgan tím získává investora, který v Berkshire působil od roku 2010 jako portfoliomanažer a v posledních letech se stal také šéfem klíčové pojišťovny GEICO.
Šéf JPMorgan Jamie Dimon označil Combse za „jednoho z nejlepších investorů a lídrů“, které poznal. Warren Buffett jeho přesun komentoval stroze, ale výmluvně: banka podle něj opět udělala dobré rozhodnutí.
V GEICO Combse nahradí Nancy Pierceová, manažerka spojená s firmou od roku 1986. Do nejvyšší role se posouvá z pozice provozní ředitelky, což signalizuje snahu držet kontinuitu v podniku, který patří k nejdůležitějším pilířům celého holdingu.
Od „Buffettovy“ volnosti k větší průhlednosti a koordinaci
Berkshire Hathaway byla desítky let symbolem decentralizace: dceřiné firmy měly velkou autonomii a centrála si vystačila s úzkým okruhem lidí. Součástí této kultury byla i tradiční zdrženlivost ve zveřejňování toho, kdo přesně za co odpovídá a jak jsou jednotlivé části impéria řízeny.
Jenže s tím, jak se Berkshire rozrostla do rozměrů, které na veřejných trzích nemají obdoby, roste tlak investorů na srozumitelnější strukturu. Greg Abel, považovaný za klíčového nástupce Warrena Buffetta, už dnes výrazněji dohlíží na nepojišťovací aktivity a nově pod ním vzniká další koordinační vrstva, která má jednotlivé segmenty lépe propojovat. Prakticky to znamená více „centrálního“ řízení a méně spoléhání na neformální vazby.
Nové role a jasnější hierarchie
Změny ilustruje i jmenování Adama Johnsona, dosavadního šéfa NetJets, do nové pozice prezidenta Berkshire pro spotřební zboží, služby a maloobchod. Jeho úkolem má být podpora generálním ředitelům zhruba tří desítek dceřiných společností. Naopak velké podniky typu BNSF či Berkshire Hathaway Energy mají zůstávat přímo pod Abelovým dohledem. Struktura se tím zpřehledňuje, ale současně i centralizuje.
Berkshire doplňuje „korporátní výbavu“: právník i výměna CFO
Dalším signálem posunu k tradičnějšímu korporátnímu modelu je vznik funkce hlavního právního poradce. Obsazuje ji Michael O’Sullivan, který dříve působil ve společnosti Snap a má zkušenosti z renomované právní praxe. Berkshire se tak odklání od modelu, kdy se dlouhodobě opírala téměř výhradně o externí právníky.
Do toho přichází i plánovaný odchod finančního ředitele Marca Hamburga, jenž má po čtyřech dekádách ve firmě odejít do důchodu. Jeho nástupcem má být Charles Chang z Berkshire Hathaway Energy. Pro investory, zvyklé na mimořádně stabilní „jmenovky“ v čele společnosti, jde o další výrazný zásah do dosavadní kontinuity.
Proč část investorů znejisťuje právě tempo změn
Berkshire Hathaway si vybudovala pověst výjimečné firmy i díky své kultuře: minimální byrokracie, vysoká důvěra v manažery a komunikace, která se soustředila hlavně na dlouhodobý výkon. Teď ale přibývá prvků typických pro velký korporát a s nimi i otázka, zda se neztratí něco z DNA, kterou Buffett desítky let vtiskoval.
Někteří analytici proto upozorňují, že nejde jen o racionální obavy z reorganizace, ale i o psychologii: část dlouholetých akcionářů je na původní styl řízení citově navázána. Pokud se ale nová struktura osvědčí, může ve výsledku posílit důvěru trhu tím, že jasně ukáže, kdo nese odpovědnost a jak bude Berkshire fungovat v éře po Buffettovi.
Zdroj: investicniweb.cz