Globální technologické společnosti letos výrazně změnily způsob, jakým financují svůj růst. Kvůli závodu o budování kapacit pro umělou inteligenci sahají i tradičně „hotovostně silné“ firmy mnohem častěji po dluhopisech. Výsledkem je rekordní objem nově vydaného dluhu napříč sektorem a zároveň rostoucí tlak investorů na to, aby se miliardové AI výdaje začaly promítat do zisků.
Dluhopisy místo hotovosti: rekordní emise
Podle dat Dealogic vydaly technologické firmy od začátku roku do prvního prosincového týdne dluhopisy za 8 566 mld Kč (428,3 mld $). Největší část připadla na Spojené státy, kde společnosti upsaly zhruba 6 836 mld Kč (341,8 mld $). Evropa přidala 982 mld Kč (49,1 mld $) a Asie dalších 660 mld Kč (33 mld $).
Dluh byl pro řadu emitentů lákavý také proto, že trh měl o kvalitní technologické papíry zájem a financování se i přes vyšší sazby posledních let stále jeví jako zvládnutelné. Zároveň se ukazuje, že výstavba datových center, nákup špičkových čipů a infrastruktury pro trénování a provoz AI modelů představují tak vysoké částky, že je obtížné je dlouhodobě krýt jen z provozního cash flow.
Strukturální změna: kratší životnost technologií, vyšší tempo reinvestic
Analytici upozorňují, že nejde jen o dočasnou vlnu. S rychlým zastaráváním AI hardwaru a krátkými cykly inovací roste potřeba pravidelně obnovovat vybavení, což zvyšuje kapitálové výdaje i v letech, kdy firmy jinak generují solidní zisky. Financování dluhem tak může být pro management pohodlný způsob, jak „nepřibrzdit“ investiční tempo a zároveň si chránit hotovostní rezervy.
Leverage roste: dluh přibývá rychleji než zisky
Zadlužování už ale začíná být vidět v ukazatelích. Analýza více než tisícovky technologických firem s tržní kapitalizací alespoň 1 miliardu dolarů ukázala, že medián poměru dluhu k EBITDA vzrostl na 0,4 (ke konci září). To je téměř dvojnásobek oproti úrovním, které sektor vykazoval během dluhové vlny v roce 2020.
Ačkoli takové hodnoty ještě obvykle neznamenají akutní problém, trend je zřetelný: dluh roste rychleji než výdělečná kapacita. Pokud by se návratnost AI projektů zpozdila nebo nepřišla v očekávaném rozsahu, mohou se bilance části firem zhoršovat a obsluha dluhu se může stát citlivějším tématem.
Podobný signál nese i poměr provozního cash flow k celkovému dluhu, který ve druhém čtvrtletí klesl na pětileté minimum 12,3 % a až později v roce se mírně zlepšil.
Trh je opatrnější: roste cena pojištění proti selhání
Do ocenění úvěrového rizika se postupně promítá vyšší opatrnost investorů. Pětileté CDS spready u Oraclu se během posledních dvou měsíců téměř zdvojnásobily na 142,48 bazických bodů. U Microsoftu se spready zvýšily přibližně na 35 bazických bodů z úrovně kolem 20,5 na konci září. Nejde nutně o signál bezprostředních potíží, spíše o připomínku, že trh už nechce financovat AI expanzi „za každou cenu“.
„Vnímám to jako výsledek přehřátého trhu, který si vytvořil vlastní příběh: buď investujte ve velkém, nebo vypadnete ze hry, pokud jde o cenu akcií,“ uvedl Scott Bickley z Info-Tech Research Group.
Co bude rozhodující v roce 2026
Velcí technologičtí hráči zůstávají obecně ziskoví, mají značné hotovostní polštáře a patří mezi nejhodnotnější firmy světa. Přesto se debata posouvá: investoři budou chtít vidět, že rekordní emise dluhopisů se promění v měřitelný růst tržeb, marží a cash flow z AI produktů a služeb. V prostředí rychle se měnících technologií totiž nebude klíčové jen „postavit kapacitu“, ale dokázat ji také efektivně naplnit a dlouhodobě zpeněžit.
Zdroj: yahoo.com