Největší technologické firmy už neřeší elektřinu jen jako položku v provozních nákladech. S masivní expanzí AI datových center se z ní stává strategická surovina, která rozhoduje o rychlosti růstu i o tom, kdo v závodu o umělou inteligenci získá náskok. Problém je prostý: výpočetní výkon roste rychleji než schopnost energetiky dodat nové kapacity. A čekání na připojení k síti či na nové zdroje začíná brzdit i ty nejbohatší.
Technologické firmy jsou „unavené čekáním na elektřinu“ – a proto se stále častěji pouštějí přímo do energetických projektů, i když tím rostou jejich rizika.
Od smluv k vlastnímu developmentu: Alphabet přepisuje pravidla
Zlomovým signálem je dohoda, podle níž Alphabet, mateřská společnost Googlu, koupí developera obnovitelných zdrojů Intersect Power za 4,75 mld. $ (95 mld. Kč) a zároveň převezme část dluhu. V energetice jde o neobvyklý krok: technologická firma si poprvé „bere domů“ celý developerský tým a pipeline projektů, tedy nejrizikovější fázi, kdy se řeší pozemky, povolení, připojení k síti a finanční uzavření.
Ještě nedávno přitom stačil tradiční model: externí developer a banky nesly stavební i povolovací riziko a technologická firma poskytla jen dlouhodobou smlouvu na odběr elektřiny. To vyhovovalo době, kdy šlo hlavně o „zelené“ body do ESG reportů. Dnes ale elektřina rozhoduje o tom, zda se nové AI clustery vůbec dají spustit včas.
Amazon a Meta: soláry i sázka na malé reaktory
Ostatní hyperscale hráči volí podobně aktivní přístup, i když zatím bez velkých akvizic developerů. Amazon se chystá koupit rozpracovaný solární projekt v Oregonu o výkonu 1,2 gigawattu doplněný o bateriové úložiště. A zároveň podporuje i jadernou cestu: už v roce 2024 přislíbil financovat ranou přípravu projektu společnosti X-Energy, v níž má i majetkový podíl.
Meta mezitím oznámila financování vývoje malých modulárních reaktorů (SMR) od firem Oklo a TerraPower. Právě SMR ale představují učebnicový příklad toho, proč energetika umí technologické firmy „spálit“ na riziku ještě dřív, než se vyrobí první kilowatthodina. Jen úvodní fáze, která má teprve ověřit, zda je projekt životaschopný, může vyjít na 500–600 mil. $ (10–12 mld. Kč) kvůli povolovacím procesům, inženýringu, testům a přípravě lokality.
Elektřina jako capex a nové politické napětí
Pro Alphabet má posun do energetiky ještě jeden rozměr: z elektřiny se stává kapitálový výdaj, nikoli jen průběžná platba za spotřebu. A to ve chvíli, kdy už firma utrácí rekordně za AI infrastrukturu. Odhady Visible Alpha uvádějí, že Alphabet v roce 2025 vydal na capex zhruba 91 mld. $ (1,82 bilionu Kč), téměř trojnásobek předchozího pětiletého průměru. Pokud se Alphabet rozhodne rozvinout několik gigawattů projektů v pipeline Intersect Power, mohou následovat další miliardy korun investic nad rámec samotné akvizice.
Aktivnější role technologických firem zároveň obchází citlivou otázku, kdo ponese náklady, když se velcí odběratelé snaží „předběhnout“ ostatní v přístupu k existujícím zdrojům. V USA se do debaty vložil i prezident Donald Trump, když uvedl, že administrativa jedná s technologickými firmami tak, aby Američané „nezaplatili účet“ za jejich spotřebu. I proto Alphabet zdůraznil, že kupuje především vývojové projekty, nikoli provozní aktiva, která mají převzít jiní investoři.
Výhoda levného kapitálu, nevýhoda uváznutých aktiv
Technologičtí giganti mají oproti klasickým developerům zásadní výhodu: obrovské hotovostní rezervy a levnější kapitál díky špičkovému ratingu. Alphabet má podle dostupných dat zhruba 141 mld. $ (2,82 bilionu Kč) hotovosti po odečtení dluhu a roční provozní cash flow kolem 151 mld. $ (3,02 bilionu Kč). To jsou parametry, které umožňují financovat projekty, jež by menší hráči museli složitě skládat z bank, fondů a veřejných trhů.
Odvrácená strana je zřejmá: pokud by se trh s AI ochladil, nezůstala by firmám jen „předimenzovaná“ datová centra, ale i energetické projekty jako potenciálně uváznutá aktiva. Přesto se zdá, že v rozhodování převažuje opačný strach: neztratit tempo v AI závodě jen proto, že někde chybí výkon v síti.
Zdroj: yahoo.com