Člen vedení americké centrální banky Stephen Miran v rozhovoru pro Bloomberg znovu otevřel debatu, která se ve Fedu vrací už měsíce: zda současná úroveň úrokových sazeb není pro ekonomiku příliš restriktivní. Podle Mirana totiž řada inflačních ukazatelů naznačuje, že cenové tlaky už v podstatě odpovídají dvouprocentnímu cíli centrální banky. Problémem je podle něj hlavně to, jak velkou váhu Fed přikládá bydlení.
Inflace bez bydlení je podle Mirana „u cíle“
Miran tvrdí, že inflace očištěná o složku bydlení se pohybuje blízko 2 % – tedy tam, kam se Fed dlouhodobě snaží dostat. Bydlení je však specifické: ve statistikách se často promítá se zpožděním a odráží spíše minulý vývoj než aktuální cenovou realitu. Pokud se tedy měnová politika příliš „upne“ na tuto jednu část indexu, může podle Mirana reagovat pozdě a přehnaně.
„Je chybou počítat inflaci čistě mechanicky… a kvůli tomu držet sazby zbytečně vysoko,“ naznačil Miran v debatě o tom, jak Fed čte inflační data.
Prostor pro pracovní místa i rychlejší růst
Jádrem Miranova argumentu je, že přísná politika tlumí ekonomiku víc, než je nutné. Podle jeho odhadu by americká ekonomika mohla „unést“ zhruba až o milion pracovních míst více, aniž by to vyvolalo nežádoucí inflační tlaky. Jinými slovy: snižování sazeb by mohlo podpořit zaměstnanost, aniž by se tím automaticky otevřely dveře k novému inflačnímu zrychlení.
V podobném duchu Miran mluví i o růstovém potenciálu. Ekonomika by se podle něj mohla dostat až k tempu růstu kolem 2,9 %, jenže aktuálně na něj nedosahuje právě kvůli tomu, že sazby zůstávají „výrazně nad neutrálem“.
Kolik by Fed mohl ještě snižovat
Miran považuje za přiměřené, aby úrokové sazby klesly ještě zhruba o 1,5 procentního bodu. Opírá se přitom i o odhady analytiků Goldman Sachs, které se týkají dalšího vývoje cen v oblasti bydlení. Pokud má tato složka inflace postupně slábnout, jak řada modelů naznačuje, Fed by podle něj neměl čekat příliš dlouho.
Zajímavý je i jeho relativně klidný postoj ke clům a jejich možnému dopadu na inflaci zboží. Miran připouští, že u zboží je budoucí vývoj méně jistý, přesto ale nevidí důvod, proč by právě tento faktor měl blokovat další uvolňování politiky.
Co když Fed sníží sazby, ale dlouhé výnosy porostou?
V rozhovoru padla i otázka, jak by Miran četl situaci, kdy Fed sice snižuje krátké sazby, ale výnosy dlouhodobějších dluhopisů rostou. Podle něj by nebylo na místě dělat ukvapené závěry. Trhy mohou posílat signál o obavách z inflace, z fiskální politiky nebo třeba z budoucího růstu – a teprve z širšího kontextu by šlo vyvodit, zda jde o kritiku rozhodování Fedu.
Miran zároveň zdůraznil, že jeden týden tržních pohybů není „verdikt“. Pokud by však šlo o dlouhodobější a konzistentní signál, Fed by jej měl brát vážně – i když to automaticky neznamená, že trh má vždy pravdu.
Zdroj: patria.cz