Rychlé přibývání datových center určených pro umělou inteligenci v USA vyvolává v posledních měsících stále hlasitější otázky: kdo zaplatí posílení sítí, odkud se vezme elektřina pro tisíce čipů a co to udělá s vodními zdroji? Mnohé obce navíc namítají, že podobné stavby často přinášejí jen omezený počet dlouhodobých pracovních míst, zato citelnou zátěž pro infrastrukturu.
Microsoft nyní tvrdí, že chce tuto debatu posunout od slibů k měřitelným závazkům. Prezident společnosti Brad Smith v projevu ve Washingtonu představil takzvaný komunitně orientovaný plán pro AI, který má podle firmy zajistit, aby datová centra nezhoršovala životní podmínky v místech, kde vznikají. Trhy však oznámení přijaly opatrně: akcie Microsoftu po zveřejnění plánu klesly o více než 1,8 %.
Pět oblastí, na které se Microsoft zaměřuje
Smith postavil plán na pěti tématech, která se v diskusích s veřejností opakují nejčastěji: elektřina, voda, práce, daně a dovednosti. Jádrem sdělení je, že technologická expanze nemá probíhat „na účet“ místních komunit, ale za předvídatelných a transparentních podmínek.
„Musíme naslouchat a tyto obavy řešit přímo. A jako odvětví potřebujeme zvednout laťku,“ uvedl Brad Smith s tím, že Microsoft chce začít především u sebe.
Elektřina jako největší citlivé téma: „Nezaplatí to sousedé“
Největší napětí se dnes točí kolem elektřiny. Datová centra spotřebují enormní množství energie a distributoři často musí posilovat přenosovou a distribuční soustavu. To může v některých regionech vytvářet tlak na růst regulovaných poplatků, a nepřímo tak i na ceny pro domácnosti a menší firmy.
Microsoft proto slibuje, že bude s místními energetiky sdílet přesnější odhady budoucí spotřeby a zároveň ponese náklady na nutná síťová posílení vyvolaná jeho projekty. Zjednodušeně řečeno: pokud se kvůli novému datovému centru musí rozšířit kapacita přenosu, firma chce zabránit tomu, aby se tato investice propsala do účtů okolních odběratelů.
Voda a chlazení: doplnit víc, než kolik se odebere
Druhou nejčastější obavou je voda. Část moderních datových center využívá vodu pro chlazení, což v sušších oblastech USA naráží na limity místních zdrojů i na politickou citlivost tématu. Microsoft deklaruje, že hodlá doplnit více vody, než kolik spotřebuje na provoz chlazení. Prakticky to může znamenat investice do projektů zadržování vody v krajině, obnovy povodí nebo podpory efektivnějšího hospodaření s vodou v regionu.
Microsoft současně zdůrazňuje, že chce pomoci s přípravou místních pracovníků jak na samotnou výstavbu, tak na následný provoz datových center. Do popředí staví spolupráci s komunitními školami a univerzitami, kde má podporovat vzdělávání pro AI a související technické profese.
V oblasti daní firma uvádí, že nebude tlačit na obce, aby kvůli datovým centrům snižovaly sazby daně z nemovitostí. Naopak slibuje, že daně odvedené v místě chce „vracet“ do komunitních služeb a infrastruktury.
Pod tlakem jsou všichni: Amazon, Google, Meta i OpenAI
Microsoft v tom není sám. Podobné protesty a otázky doprovázejí i projekty dalších technologických gigantů, včetně Amazonu, Googlu, Mety či OpenAI. Část firem proto hledá cestu k vlastnímu zajištění energie, například prostřednictvím investic do jaderné energetiky, která má nabídnout stabilní bezemisní výkon pro nepřetržitý provoz serverů.
Smithův plán tak lze číst i jako signál, že „AI infrastruktura“ se dostává do nové fáze: už nejde jen o to, kde je levný pozemek a dobré datové připojení, ale také o to, zda firmy dokážou získat a udržet společenskou licenci k růstu.
Zdroj: yahoo.com