Německo má za sebou rok, který z pohledu firemních bankrotů nemá v posledních dvou dekádách obdoby. Podle Leibnizova institutu pro hospodářský výzkum v Halle (IWH) se v uplynulém roce počet podnikových insolvencí vyšplhal na 17 604 případů. Jde o nejvyšší hodnotu za 20 let a zároveň o zhruba 5 % více než v roce 2009, kdy evropskou ekonomiku tvrdě zasáhla globální finanční krize.
Čísla nepůsobí jen jako statistická výstraha. V zemi, která je největší ekonomikou Evropské unie a klíčovým obchodním partnerem Česka, jsou insolvence stále častěji viditelným otiskem širších hospodářských potíží.
Co stojí za skokem: slabší ekonomika i „tržní úklid“
Analytik IWH Steffen Müller upozorňuje, že vysoký počet bankrotů stále zřetelněji odráží aktuální slabost německého hospodářství. Současně ale institut připomíná i druhou stránku věci: insolvence mohou znamenat také nezbytnou korekci trhu, kdy se uvolňuje prostor pro firmy, které jsou lépe připravené na nové podmínky – od dražšího financování až po změny v poptávce.
„Nikdo nebyl ušetřen,“ shrnul Müller situaci s tím, že růst insolvenčních případů byl patrný napříč odvětvími.
Nejvíc to odnesly služby a sektor nemovitostí
Z dostupných údajů vyplývá, že nadprůměrný nárůst zasáhl zejména hotelnictví a gastronomii. Tyto obory jsou citlivé na vývoj spotřebitelské poptávky i nákladů – a po období vysoké inflace a opatrnějších výdajů domácností se řadě podniků ztenčila finanční rezerva na minimum.
Výrazný tlak je patrný také ve stavebnictví a developingu. Právě zde se naplno projevilo zdražení peněz: růst úrokových sazeb od konce roku 2020 podle Müllera „udělal některým čáru přes rozpočet“. U projektů závislých na úvěrech se totiž rychle změnila ekonomika financování, zatímco prodeje a nové zakázky začaly zpomalovat.
Přibývá i velkých pádů: stovky firem s tržbami nad 250 milionů
Znepokojivý je i posun ve struktuře bankrotů. Poradenská společnost Falkensteg uvádí, že insolvenci loni vyhlásilo 471 větších podniků s ročními tržbami nad 10 mil. € (250 mil. Kč). To představuje meziroční nárůst přibližně o čtvrtinu.
„Německé hospodářství již nebojuje pouze s bolestí hlavy, dostalo horečku,“ uvedl Jonas Eckhardt z Falkenstegu. Podle něj už pro mnoho malých a středních firem nejde jen o cyklický útlum, ale o otázku přežití.
Dopad přes hranice: proč by to mělo zajímat i Česko
Německo je pro české exportéry klíčové a řada tuzemských firem je navázána na německý průmysl i spotřebu prostřednictvím dodavatelských řetězců. Vyšší počet insolvencí proto může znamenat více neuhrazených faktur, opatrnější objednávky i tlak na ceny. Zvlášť citlivé mohou být sektory, kde české firmy dodávají subdodávky pro stavebnictví, strojírenství nebo služby.
Vyhlídky: mírný růst, ale nejistota zůstává
Německá ekonomika v letech 2023 a 2024 klesala. Spolková vláda nicméně očekává, že v roce 2025 by se měl hrubý domácí produkt zvýšit o 0,2 %, a následně by měl v dalším roce zrychlit na 1,3 %. Podporou mají být mimo jiné rozsáhlé veřejné investice do obrany a infrastruktury.
Zda se ale optimističtější scénář promítne i do rychlého ústupu insolvenční vlny, zůstává otevřené. Statistiky naznačují, že německé firmy procházejí bolestivým přenastavením na nové prostředí – a že nejde jen o problém několika slabších hráčů, ale o širší test odolnosti celé ekonomiky.
Zdroj: patria.cz