Prosincová data o spotřebitelských cenách v Česku přinesla na první pohled uklidňující obrázek: meziroční inflace zůstala na 2,1 %, tedy níže, než čekal trh i poslední prognóza České národní banky. Trhy ale ve stejném čísle čtou i druhý, méně pohodlný příběh – návrat nejistoty kolem dalšího nastavení sazeb a zároveň pokračující tlak v cenách služeb.
Inflace sice nepřekvapila směrem nahoru, ale její struktura dál zůstává pro měnovou politiku citlivá: potraviny zlevňují, služby zdražují.
Co stáhlo inflaci níž: potraviny zlevnily výrazněji
Meziměsíčně ceny v prosinci klesly o 0,3 %. Největší zásluhu na tom měly položky, které umějí být volatilní: potraviny, alkohol a tabák zlevnily dohromady o 1,2 %. Právě tato složka spotřebního koše pravděpodobně vysvětluje, proč se inflace dostala pod očekávání. V praxi to může znamenat zlevnění vybraných mléčných výrobků či dalších položek, u nichž se ceny dokážou v krátkém období výrazně měnit.
Zbytek koše se ale nevyvíjel „tak levně“, jak by celkové číslo mohlo naznačovat. Některé segmenty naopak zdražovaly svižněji, což je pro centrální banku klíčové.
Služby znovu přidávají: bydlení jako citlivý bod
Nejviditelnějším signálem z prosince je zrychlování růstu cen služeb. Zvlášť pod drobnohledem jsou služby spojené s bydlením, tedy například nájemné a tzv. imputované nájemné. Pokud se detailní struktura inflace potvrdí tímto směrem, znamená to, že cenové tlaky se přesouvají do oblastí, které obvykle reagují pomaleji a drží se déle.
Výhled pro leden může přinést další pokles celkové inflace – mimo jiné kvůli očekávanému zlevnění elektrické energie, na které má vliv i změna související s poplatky za obnovitelné zdroje. Celoroční inflace v roce 2026 by se pak mohla pohybovat lehce pod 2 %.
ČNB mezi strukturou inflace a debatou o sazbách
Z pohledu měnové politiky je klíčové, že nižší inflace může být do jisté míry „dočasná“ a tažená potravinami, zatímco služby zůstávají nepříjemně dynamické. To by samo o sobě spíše nahrávalo opatrnosti. Přesto se v posledních týdnech mění tón debaty a otázka možného poklesu sazeb se znovu vrací do hry – zejména pokud leden přinese výraznější propad inflace.
Trh na tuto možnost reagoval okamžitě. Dvouletý CZK SWAP se po datech poprvé od léta dostal pod 3,5 %, což je pro korunu nepříznivý signál: klesající tržní sazby obvykle zmenšují úrokový „polštář“ domácí měny.
Koruna pod tlakem, důležitý bude zápis z jednání bankovní rady
Koruna po zveřejnění inflace oslabila, protože investoři přecenili pravděpodobnost, že se sazby mohou během zimy a jara začít znovu diskutovat o jejich snížení. V dalších dnech nemusí být pro domácí měnu rozhodující ani jednotlivá tvrdá data z ekonomiky, například z průmyslu, ale spíše páteční zápis z prosincového zasedání ČNB. Právě z něj trh vyčte, zda se zmírnění rétoriky týká jen guvernéra, nebo širší části bankovní rady.
Dolar drží lepší data i geopolitika: Venezuela jako další faktor napětí
Na globálním trhu dolar podporují dvě síly současně. Zaprvé přicházejí pozitivnější signály z americké ekonomiky, například v oblasti podnikatelské nálady ve službách. Zadruhé roste význam geopolitiky: eskalace kolem Venezuely – včetně incidentu s tankerem pod ruskou vlajkou zadrženým americkou armádou v Severním moři – zvyšuje citlivost trhu na riziko a nahrává americké měně.
Venezuelská linie navíc může mít širší dohru, protože se dotýká nejen ruských, ale i čínských obchodních zájmů. Pokud by se napětí přelilo do ostřejší konfrontace mezi velmocemi, dolar z toho může krátkodobě dál těžit jako bezpečnější přístav.
Dnešní pozornost se proto stočí k dalším americkým číslům, která pomohou upřesnit očekávání před klíčovými statistikami z trhu práce a současně doplní obrázek o tempu růstu americké ekonomiky.
Zdroj: patria.cz