Akciové trhy vstoupily do roku 2026 ve znamení optimismu, který živí víra v umělou inteligenci a očekávání dalšího uvolňování měnové politiky. Podle části investorů však euforie zakrývá nepříjemné riziko: právě masivní investice do AI infrastruktury mohou znovu roztočit inflační spirálu a vynutit si tvrdší postoj centrálních bank.
Růst trhů stojí na několika pilířích, ale jeden může prasknout
Rok 2025 přinesl výrazné zisky americkým akciovým indexům a rekordy v Evropě i Asii. Do cen aktiv se promítla nejen sázka na to, že AI zvýší produktivitu a zisky firem, ale také předpoklad, že inflace ustoupí a sazby půjdou dolů. Dluhopisové trhy navíc posílily díky očekávání dalších snížení sazeb, i když inflace v USA zůstává nad průměrným cílem Fedu ve výši 2 %.
Jenže právě kombinace rozjíždějícího se růstu, vládních stimulů a mimořádně kapitálově náročných technologických investic může podle stratégů přinést návrat cenových tlaků. Pokud se inflace znovu zrychlí, centrální banky mohou přerušit cyklus snižování sazeb, případně se vrátit ke zdražování peněz. A to by pro trhy, které stojí na levném kapitálu, byla zásadní změna pravidel hry.
Datová centra jako nový motor nákladů: energie a čipy
„Hyperscaleři“ a velké technologické skupiny rozjíždějí závod ve výstavbě nových datových center, aby pokryli poptávku po trénování a provozu AI modelů. Tato expanze má podle investorů a analytiků výrazně inflační charakter: prudce zvyšuje spotřebu elektřiny a zároveň vyhání poptávku po špičkových čipech, jejichž výroba naráží na kapacity dodavatelských řetězců.
Strategové upozorňují, že v jejich výhledech náklady neklesají, ale rostou. Inflace v cenách čipů i elektřiny se pak přelévá do investičních rozpočtů firem a nakonec může dorazit i ke spotřebitelům. V takovém prostředí se inflace může držet nad cílem déle, než trh čeká, a prostor pro měnové uvolňování se zúží.
„Aby bublina splaskla, stačí špendlík. Pravděpodobně to přijde přes přísnější peníze,“ varují někteří portfolio manažeři, kteří očekávají, že do konce roku 2026 může inflace znovu zesílit.
Co by znamenalo „dražší“ financování pro AI a akcie
Zvýšení sazeb nebo jen konec jejich poklesu mívá pro technologický sektor dvojí dopad. Zaprvé zdražuje financování: u nových projektů se počítá s vyšší diskontní sazbou a firmám roste účet za kapitál. Zadruhé se mění oceňování akcií: pokud investoři požadují vyšší výnos, klesají násobky zisku, které jsou u velkých AI titulů často napjaté.
Trhy už navíc zaznamenaly první signály nervozity z „přestřelených“ výdajů. Některé firmy čelily výprodejům poté, co připustily rychlý růst investic nebo upozornily na tlak na marže. Výrobci počítačů zase naznačují, že dražší paměťové čipy mohou ve druhé části roku 2026 stlačit zisky i cenovou konkurenceschopnost.
Investoři z Merceru: inflace se vrací do hry
Zřetelněji o riziku mluví i velcí správci aktiv. Mercer, který přímo spravuje 683 mld. $ (13,66 bil. Kč) a zároveň radí institucím s majetkem 16,2 bil. $ (324 bil. Kč), upozorňuje, že inflační hrozba se znovu objevila jako faktor, který může rozhodit dluhopisové trhy. Někteří investoři proto začínají opatrně snižovat expozici vůči aktivům citlivým na inflační šok a přiklánějí se k nástrojům, jež nabízejí ochranu před růstem cen.
Deutsche Bank: do datových center může do roku 2030 téct až 4 biliony dolarů
Klíčový problém je tempo a rozsah výstavby. Deutsche Bank odhaduje, že kapitálové výdaje na AI datová centra mohou do roku 2030 dosáhnout až 4 bil. $ (80 bil. Kč). Tak rychlé rozšiřování infrastruktury může vytvořit úzká hrdla v dodávkách čipů i v energetice. A úzká hrdla jsou pro inflaci živnou půdou: když poptávka předbíhá nabídku, ceny mají tendenci růst bez ohledu na to, zda si to trhy přejí.
Poradci z technologického prostředí navíc upozorňují na jednoduchou logiku: pokud rostou ceny klíčových komponent, zhoršuje se ekonomika AI projektů. To může snížit očekávané výnosy investorů a postupně ochladit tok peněz do sektoru, který dnes žene trhy kupředu.
Rok 2026: test, zda AI zrychlí produktivitu, nebo hlavně účty
AI může dlouhodobě přinést vyšší produktivitu a tím i protiinflační efekty. V krátkém období ale dominuje investiční fáze: nákladná výstavba, drahá energie, nedostatkové čipy a tlak na mzdy v technických profesích. Pokud se tento mix potká s vládními stimuly a zlepšením ekonomiky, může se inflace znovu stát hlavním tématem finančních trhů.
Pro investory je tak začátek roku 2026 nejen oslavou technologického pokroku, ale i zkouškou, zda se euforie neopírá o příliš křehký předpoklad: že ceny zůstanou pod kontrolou, i když se svět pouští do největšího budování digitální infrastruktury za poslední dekádu.
Zdroj: yahoo.com