Po období relativního uklidnění na energetickém trhu se znovu objevují signály, že elektřina může v příštích měsících zdražovat. Nejde přitom jen o samotnou „komoditu“ nakupovanou na burze, ale také o náklady spojené s přenosem, distribucí a dalšími regulovanými položkami, které tvoří významnou část konečného účtu. Pro domácnosti i firmy to znamená jediné: počítat s tím, že energie nemusí být levnější, a aktivně pracovat s vlastní spotřebou.
Proč může elektřina zdražovat i bez dramatických událostí
Růst ceny elektřiny obvykle nevzniká z jediného důvodu. Na straně výroby se do cen promítají náklady na paliva, dostupnost výrobních zdrojů i investice do modernizace. Významnou roli hraje také cena emisních povolenek a celková situace v evropské energetice: když se zhorší výhled výroby v jedné části regionu, tlak na ceny často pocítí i ostatní země.
Vedle toho existují náklady, které domácnost na burze neovlivní. Regulovaná složka zahrnuje například distribuci a přenos, systémové služby nebo podporu vybraných zdrojů. Právě investice do sítí a stabilizace soustavy mohou v dalších letech posilovat tlak na růst těchto položek, protože energetika se mění: přibývá decentralizovaných zdrojů a roste význam flexibility.
Elektřina dnes není jen o ceně kilowatthodiny. Stále víc rozhoduje, kdy a jak ji spotřebováváme a jaké náklady nese celá infrastruktura, která ji doručí do zásuvky.
Co může udělat domácnost: méně rizika, více kontroly
Základním krokem je mít přehled o spotřebě. Často se ukáže, že největší část účtu netvoří drobná elektronika, ale ohřev vody, vytápění a starší spotřebiče. Pokud domácnost topí elektřinou, vyplatí se zkontrolovat nastavení teplot, časování ohřevu a stav izolace. U běžných bytů zase pomáhá pracovat s návyky: nenechávat spotřebiče v pohotovostním režimu, využívat úsporné programy a hlídat zbytečné „tiché“ odběry.
Důležité je také porozumět smlouvě. Fixace ceny může přinést jistotu, ale zároveň uzamkne podmínky i v době, kdy by trh mohl zlevnit. Naopak produkty navázané na vývoj trhu mohou být výhodné v klidnějším období, ale vyžadují vyšší toleranci k výkyvům a dobrou finanční rezervu. V obou případech platí, že levná energie není zaručená – smyslem je spíše řídit riziko.
Tarif a distribuční sazba: detail, který umí zdražit i zlevnit
Neméně podstatná je volba tarifu a distribuční sazby podle toho, jak domácnost elektřinu používá. Kdo má elektrický bojler, tepelné čerpadlo nebo akumulační vytápění, může mít při splnění podmínek nárok na výhodnější sazbu v nízkém tarifu. Pokud však domácnost zůstane u nevhodného nastavení, může platit zbytečně víc, i kdyby samotná cena dodávky byla konkurenceschopná.
Firmy: energie jako náklad, který se vyplatí řídit
U podniků se zdražení rychle promítá do marží. Vyšší význam proto získává energetický management: sledování odběrových špiček, optimalizace provozu technologií a v některých oborech i investice do vlastního zdroje nebo akumulace. Nejde nutně o velké projekty – i změna provozních časů nebo modernizace osvětlení může v součtu přinést měřitelný efekt.
Jak se připravit na další období
Pokud ceny porostou, nejlépe na tom budou ti, kteří mají jasno ve spotřebě, rozumějí smlouvě a umějí si spočítat dopad změn. Doporučení je jednoduché: zkontrolovat zálohy, projít smluvní podmínky, porovnat nabídky a současně hledat úspory, které neomezí komfort. V nejisté energetické době totiž nevyhrává ten, kdo čeká na „zázračně levnou“ elektřinu, ale ten, kdo má plán a dokáže se přizpůsobit.
Zdroj: wsj.com