Čínská centrální banka (PBOC) chystá od 1. ledna 2026 zásadní posun v projektu digitální měny centrální banky e-CNY, známé jako digitální jüan. Z nástroje, který se dosud choval hlavně jako „digitální hotovost“, se má stát systém bližší bankovnímu vkladu. Nejviditelnější změnou bude, že zůstatky v digitálních peněženkách začnou nést úrok a banky proti nim budou držet rezervy podobně jako u běžných depozit.
Čína tím posouvá e-CNY z experimentu směrem k plnohodnotné součásti finanční infrastruktury – s větší mírou regulace, kontroly i užitku pro každodenní použití.
Od „digitální hotovosti“ k digitálnímu vkladu
Dosavadní konstrukce e-CNY připomínala hotovost: peníze v peněžence se typicky neúročily, byly určené hlavně pro platby a jejich role ve finančním systému byla záměrně oddělená od klasických bankovních účtů. Nový model má e-CNY přiblížit tomu, co ekonomové označují jako širší měnovou zásobu zahrnující hotovost i prostředky na běžných účtech.
V praxi to znamená, že zůstatky v e-CNY peněženkách se mají více podobat vkladům u komerčních bank, ovšem pod dohledem PBOC. Kromě úročení přichází i důležitá „neviditelná“ změna: instituce, které e-CNY obsluhují, mají držet rezervy proti těmto zůstatkům, což systém ukotví do standardního rámce bankovní stability.
Úrok jako nástroj pro rychlejší adopci
Úročený digitální jüan má být podle dostupných informací reakcí na pomalejší institucionální rozšiřování projektu. Pokud uživatelé i firmy dostanou motivaci část prostředků v e-CNY držet, může se měna přesunout z role „platím jen když musím“ do role běžně používaného zůstatku, podobně jako je tomu u bankovních účtů.
Pro podniky by to mohlo znamenat snazší napojení na mzdy, úvěry nebo investiční produkty. Zároveň má nový režim omezit tření mezi digitálním jüanem a tradičními vklady, například při převodech, které dříve mohly být spojeny s poplatky či omezeními. PBOC tím nepřímo naznačuje, že e-CNY nemá být jen doplňkem „na zkoušku“, ale standardní vrstvou plateb i finančních služeb.
Bezpečnost, řízení a lepší dohled
Součástí nové etapy má být i posílení bezpečnosti a řízení infrastruktury. Zavedení rezerv a jasnější kategorizace zůstatků podle likvidity má snížit systémová rizika, zlepšit odolnost vůči výpadkům a omezit prostor pro podvody. Pro centrální banku navíc takto strukturovaný systém může znamenat přesnější přenos měnové politiky do ekonomiky, protože lépe uvidí, jak se digitální peníze chovají napříč sektory.
Technologicky má e-CNY zůstat kompatibilní s moderními přístupy včetně distribuovaných databází. Z pohledu uživatele však půjde hlavně o to, že digitální jüan bude plnit tradiční funkce peněz nejen při placení, ale i při uchovávání hodnoty – nově podpořené úrokem.
Projekt už je velký: biliony jüanů v transakcích
Digitální jüan se přitom nepřeklápí do nové fáze z nuly. Pilotní provoz běží déle než pět let a podle zveřejněných údajů už objem transakcí překročil 7 bilionů jüanů, což je přibližně 986 mld. $ (19,72 bil. Kč). Dosavadnímu využití dominovaly hlavně domácí maloobchod a běžné spotřebitelské scénáře.
Po 1. lednu 2026 se má důraz přesunout na plnohodnotnou integraci do státních služeb, retailu i do mezinárodního obchodu. Pokud se změna skutečně prosadí, Čína tím upevní pozici jednoho z nejdále pokročilých emitentů digitální měny centrální banky – a zároveň otestuje, jak daleko lze posunout digitální peníze směrem k vkladům, aniž by to narušilo tradiční bankovní systém.
Zdroj: yahoo.com