Nižší úrokové sazby dnes na první pohled vypadají jako jasná výhra pro každého, kdo chce bydlet ve vlastním. Jenže česká realita posledních let ukazuje, že samotný úrok je jen jedna část skládačky. O dostupnosti bydlení stále častěji rozhoduje hlavně cena nemovitostí, výše potřebných úspor a schopnost domácnosti ustát dlouhodobé splácení vedle rostoucích životních nákladů.
30 let hypoték: Úrok klesl, částka narostla
V polovině 90. let se první hypotéky v Česku běžně uzavíraly se sazbou kolem 12–13 %. Dnes se průměrné nabídkové sazby pohybují zhruba kolem 4,5 %. Na papíře to vypadá, že financování bydlení je výrazně levnější. Jenže oproti minulosti se dramaticky změnilo to nejdůležitější: kolik si lidé musí půjčit.
Zatímco dříve byla průměrná hypotéka zhruba čtvrtinová, v posledních letech se podle dat z trhu posunula až k 4 milionům korun. Hlavním důvodem je prudký růst cen bytů a domů, který převážil pozitivní efekt nižších sazeb. Jinými slovy: menší úrok dnes často nekompenzuje mnohem větší dluh.
Mzdy vyrostly, rozpočet domácností se ale napíná
Do porovnání patří i příjmy. V roce 1995 lidé spláceli hypotéku z průměrné mzdy okolo 8 300 Kč, zatímco dnes průměrná mzda přesahuje 49 tisíc Kč. Růst mezd je významný, jenže vedle cen nemovitostí zdražilo i každodenní fungování domácnosti. Výrazně se do rozpočtů promítají například energie a další služby, což snižuje „volné“ peníze, které lze bezpečně vyčlenit na splátku.
To mění i psychologii rozhodování. Lidé neřeší jen to, zda na hypotéku dosáhnou dnes, ale zda ji unesou i v horších časech, při výpadku příjmu nebo při refixaci. Obavy ze závazku na desítky let tak sílí i u domácností, které by ještě před pár lety působily jako bezproblémoví klienti.
Od šanonů k online žádosti: Proces je jednodušší, cíl vzdálenější
Paradoxem je, že administrativně je hypotéka dostupnější než kdy dřív. Před třiceti lety znamenalo vyřízení úvěru stohy papírů, opakované návštěvy bank i úřadů a týdny čekání. Dnes lze velkou část procesu zvládnout z domova. Jenže zatímco bariéra času a byrokracie klesla, bariéra peněz vyrostla.
Proč mnoho lidí nákup odkládá
Z průzkumu společnosti Ipsos pro Českou bankovní asociaci vyplývá, že v posledních letech musel pořízení hypotéky odložit skoro každý druhý Čech. Nejčastěji kvůli vysokým životním nákladům a obavám, že by domácnost splácení dlouhodobě nezvládla. Vedle toho se v čase zpřísňovaly i nároky na vlastní úspory, což v praxi znamená nutnost našetřit statisíce až miliony ještě před podpisem smlouvy.
„Průměrná výše hypotéky se zhruba zdvojnásobila na 4 miliony během osmi let. To tempo je vysoké a znamená vyšší splátky, a tedy nižší dostupnost pro určitou společenskou vrstvu,“ upozorňuje Michal Neubauer z UniCredit Bank.
Co z toho plyne pro dostupnost bydlení
Debata o hypotékách se často zúží na otázku, kdy sazby konečně klesnou. Vývoj posledních let ale naznačuje, že i „přijatelný“ úrok může být málo, pokud ceny nemovitostí drží průměrný úvěr vysoko a domácnostem zároveň rostou nezbytné výdaje. Vlastní bydlení tak zůstává silným českým snem, ale pro stále větší část lidí je to sen, který se bez výrazných úspor nebo pomoci rodiny odkládá na neurčito.
Zdroj: investicniweb.cz