Začátek roku na trzích znovu ukazuje, jak rychle se může investiční nálada přepnout od „měkkých“ makrodat k tvrdé geopolitice. Do kalendáře se dnes zapisuje Český statistický úřad, který má zveřejnit finální prosincovou inflaci i průměrnou inflaci za celý rok 2025. Ve stejný moment ale přichází ze Spojených států zpráva, která může přepsat rizikové scénáře napříč trhy: plán na zavedení 25% cel na zboží z jakékoli země, jež obchoduje s Íránem.
Trhy často odpouštějí nejistotu, dokud nemá cenovku. Clo je cenovka, kterou umí ocenit každý algoritmus i investor.
ČSÚ a inflace: klíčové číslo pro sazby i korunu
Finální čísla inflace nebývají vždy dramatem, ale v prostředí, kdy se investoři snaží odhadnout další kroky centrálních bank, může i drobná revize změnit očekávání ohledně sazeb. Průměrná inflace za rok 2025 navíc dodá kontext k tomu, jak „draze“ česká ekonomika do loňska vstoupila a s jakým inflačním dědictvím se bude pracovat dál. Pro domácí trh je to důležité nejen kvůli úrokovým sazbám, ale i kvůli kurzu koruny, který citlivě reaguje na kombinaci domácích dat a globální averze k riziku.
USA míří na obchod s Íránem: 25% clo jako nová geopolitická páka
Zpráva o 25% clech na zboží ze zemí obchodujících s Íránem zvyšuje geopolitické riziko hned ve dvou rovinách. Zaprvé rozšiřuje potenciální dopad daleko za samotný Blízký východ, protože tlak se nepřenáší jen na Írán, ale i na jeho obchodní partnery. Zadruhé vytváří nový kanál nejistoty pro dodavatelské řetězce a ceny: firmy i státy začínají přepočítávat, zda se obchodní vztahy „vyplatí“ po započtení cel a reputačního rizika.
Trhy v takových chvílích typicky přeskupují pozice: roste zájem o bezpečnější aktiva, zvyšuje se kolísavost a akcie citlivé na globální obchod mohou reagovat rychleji než zbytek trhu. Vedle přímých dopadů na obchod se zbožím se navíc znovu otevírá otázka cen energií a rizikových přirážek v přepravě, které se umí do inflace propsat nepříjemně rychle.
Alphabet nad 4 biliony $ (80 bilionů Kč): technologická dominance trvá
Uprostřed geopolitického šumu ale přichází i symbolická zpráva z technologického sektoru. Alphabet se dostal přes tržní hodnotu 4 biliony $ (80 bilionů Kč). Jde o milník, který podtrhuje, jak výrazně se kapitál koncentruje do největších hráčů – a jak moc investoři dál věří velkým platformám, cloudu a umělé inteligenci jako motoru růstu.
Současně však platí, že čím vyšší valuace, tím citlivější je reakce na jakýkoli negativní impuls: ať už jde o regulaci, zpomalení reklamy, nebo právě geopolitiku, která umí rozhýbat měny, náklady na kapitál i spotřebitelskou důvěru.
Japonsko a politika: i spekulace o volbách umí pohnout očekáváním
Do mozaiky globálních rizik zapadá i Japonsko, které reaguje na spekulace o možných předčasných volbách. Politická nejistota v jedné z klíčových světových ekonomik bývá pro investory důležitá hlavně kvůli dopadu na fiskální politiku, reformy a komunikaci směrem k trhům. V praxi to může znamenat vyšší citlivost jenu a větší opatrnost u investorů, kteří v Japonsku hledají stabilitu.
Dnešní tržní příběh tak stojí na dvou pilířích: doma rozhodnou data o inflaci, ve světě především geopolitika a obchodní politika USA. A právě jejich souběh bývá pro investory nejnáročnější – protože vyžaduje reagovat rychle, ale zároveň nepodléhat šumu.
Zdroj: patria.cz