Evropská centrální banka na prosincovém zasedání ponechala měnovou politiku beze změny. Základní úroková sazba zůstala na 2,15 % a depozitní sazba na 2,00 %, tedy na úrovních nejnižších od listopadu 2022. Trhy tento krok převážně očekávaly, a tak se pozornost investorů i ekonomů rychle přesunula od samotného rozhodnutí k tomu, co bude následovat: přijde v dalších měsících ještě další uvolnění, nebo spíše delší pauza?
Debata se láme: ještě prostor pro pokles, nebo „hotovo“?
Analytické pohledy se po zasedání rozcházejí. Část expertů připouští, že po výrazném odeznívání cenových tlaků by se teoreticky mohl otevřít prostor pro další snížení sazeb. Zároveň ale upozorňují, že inflace se v eurozóně viditelně stabilizovala a ekonomika zatím nevykazuje známky hlubší, strukturální slabosti, které by ECB nutily k rychlému zásahu.
Na druhé straně stojí argument opatrnosti: investiční aktivita firem může zůstat utlumená kvůli nejistotě v globálním obchodě, kterou podle části ekonomů přiživují letošní změny v obchodní politice Spojených států. I proto v celkovém součtu převažuje názor, že ECB se bude spíše držet vyčkávací strategie a v roce 2026 sazby ponechá stabilní.
„Realita je taková, že laťka podmínek pro pohyb sazeb oběma směry je pro několik příštích zasedání pravděpodobně nastavena poměrně vysoko,“ uvedla hlavní ekonomka BNP Paribas Isabelle Mateos y Lago.
Trh sází na stabilitu, ne na rychlé manévry
Podobně mluví i část domácích analytiků. Podle hlavního ekonoma Patria Finance Dominika Rusinka má ECB v aktuálním cyklu zřejmě „odpracováno“ a další výraznější krok by časem mohl směřovat spíše opačným směrem, tedy k opětovnému zpřísnění. Než by k tomu ale došlo, očekávají trh i ekonomové delší období klidu, které by mohlo pokrýt celý rok 2026.
Ekonomika eurozóny roste, ale zůstává při zemi
Makrodata zatím dávají argumenty oběma táborům. Ekonomika eurozóny sice ve třetím čtvrtletí zrychlila, mezikvartálně HDP vzrostl o 0,3 % po 0,1 % v předchozím kvartálu, celkový obrázek ale zůstává spíše utlumený. Slabší dynamika růstu je přitom přesně tím faktorem, který může v budoucnu zvyšovat tlak na opatrnější, případně uvolněnější měnovou politiku.
Nová prognóza: inflace má klesnout pod 2 %
Klíčovým sdělením z prosincového jednání je aktualizovaný výhled inflace. ECB nyní čeká, že průměrná inflace letos dosáhne 2,1 %, v roce 2026 zpomalí na 1,9 % a v roce 2027 dále na 1,8 %. To znamená, že by se růst cen měl v příštím roce dostat pod dvouprocentní cíl, který ECB dlouhodobě sleduje. I poslední známý údaj ukazuje na stabilizaci: meziroční inflace v listopadu činila 2,1 %.
Současně ECB zlepšila výhled ekonomického růstu. Počítá s tím, že HDP eurozóny letos vzroste o 1,4 %, v roce 2026 tempo zpomalí na 1,2 % a v roce 2027 se růst vrátí na 1,4 %. Prognóza tak naznačuje scénář „měkkého přistání“: inflace klesá bez dramatického propadu ekonomické aktivity, ale zároveň bez výrazného zrychlení.
Pro investory i domácnosti tak může být hlavním poselstvím prosincového zasedání to, že sazby se sice drží níže než v posledních dvou letech, ECB však aktuálně nevidí důvod k rychlým změnám. V příštích měsících bude rozhodující, zda se potvrdí pokles inflace pod 2 % a zda ekonomika dokáže růst i bez další podpory z měnové politiky.
Zdroj: investicniweb.cz