Česká národní banka na prosincovém zasedání ponechala měnovou politiku beze změny. Základní úroková sazba zůstává na 3,50 %, diskontní na 2,50 % a lombardní na 4,50 %. Bankovní rada se shodla jednomyslně, pro stabilitu hlasovalo šest přítomných členů; viceguvernérka Eva Zamrazilová byla z jednání předem omluvena.
Stabilita sazeb: dobrá i horší zpráva pro domácnosti a firmy
Neměnné nastavení sazeb má pro klienty bank dvojí efekt. Na jedné straně finanční domy nejsou pod tlakem rychleji snižovat úročení vkladů, což je pro část střadatelů pozitivní. Zároveň ale platí, že banky nemají silný impuls výrazněji zlevňovat úvěry, ať už jde o hypotéky, spotřebitelské půjčky nebo financování firemních investic.
Jinými slovy: prosincové rozhodnutí spíše prodlužuje období, kdy jsou peníze „ani levné, ani extrémně drahé“ a kdy se bude o dynamice úvěrů a spoření rozhodovat hlavně podle konkurence mezi bankami a vývoje inflace.
Inflace je blízko cíle, ale služby a bydlení budí pozornost
Listopadová data ukázala zpomalení meziroční inflace na 2,1 %, tedy velmi blízko dvouprocentnímu cíli ČNB. Přesto centrální bankéři i ekonomové upozorňují, že obrázek není jednobarevný. Problémem zůstává rychlejší růst cen služeb a také vývoj na realitním trhu, kde ceny bytů podle části analytiků reagují na vyšší sazby jen omezeně.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozorňuje, že pokles cen energií může tlačit inflaci níže a že lednové odstranění poplatku za obnovitelné zdroje může krátkodobě ubrat z inflace další zhruba tři desetiny procentního bodu.
OZE jako jednorázový faktor: ČNB nechce „cuknout“
Guvernér Aleš Michl zároveň avizoval, že ČNB nebude reagovat na cenový dopad přesunu plateb za podporované zdroje energie ze spotřebitelů na stát. Podle něj jde o jednorázové opatření, které nemá měnit nastavení měnové politiky, pokud se nezmění širší inflační trend.
Trhy spekulují, prognóza zůstává umírněná
Část trhu dál pracuje se scénářem, že dalším krokem ČNB by mohlo být zvýšení sazeb. Někteří analytici však namítají, že pokud by inflace začala klesat pod 2 %, bude pro centrální banku obtížnější držet politiku přísnou po delší dobu. V debatě se proto objevuje i možnost, že v roce 2026 by mohlo přijít jen velmi opatrné snížení sazeb v řádu 0,25 až 0,50 procentního bodu.
Podle poslední zveřejněné prognózy ČNB má inflace příští rok v průměru dosáhnout 2,2 % (po letošních zhruba 2,5 %) a ekonomika má letos růst kolem 2,3 %. Očekávání tak zůstávají relativně stabilní: cenový vývoj se uklidňuje, hospodářství roste, ale rizika na obě strany — směrem k vyšší i nižší inflaci — jsou podle ČNB vyrovnaná.
Co sledovat dál: energie, služby a trh s byty
Další měsíce budou z pohledu centrální banky klíčové hlavně ve třech oblastech. Zaprvé u energií, kde pokračující zlevňování může inflaci dál stlačovat. Zadruhé u služeb, jejichž ceny často odrážejí mzdové tlaky. A zatřetí na trhu bydlení, kde se rozhoduje o tom, zda vyšší úroky skutečně ochladí poptávku, nebo zda ceny nemovitostí budou dál vzdorovat restriktivnějším podmínkám financování.
Zdroj: investicniweb.cz