Austrálie si v roce 2025 dál upevňuje pozici jedné z nejdůležitějších těžařských velmocí. Zatímco svět urychluje dekarbonizaci, Canberra i velcí hráči v terénu sází na nerosty potřebné pro baterie, obnovitelné zdroje a moderní průmysl. V zemi se soustřeďuje mimořádná část globálních zásob: zhruba 36,4 % světových rezerv olova, 29,4 % manganu a 29 % železné rudy. Austrálie přitom patří mezi tři největší producenty bauxitu, olova a zinku a zároveň je dominantním světovým dodavatelem lithia a železné rudy.
Těžba zůstává páteří ekonomiky: přispívá více než 12 % k HDP a zajišťuje přibližně 70 % exportních příjmů. Právě proto je rok 2025 testem odolnosti sektoru. Ceny komodit kolísají, provoz zdražuje a firmy narážejí na nedostatek kvalifikovaných pracovníků, přesto se celkový výkon odvětví zvyšuje.
Kritické nerosty: růst táhne energetická transformace
Rozšiřování trhu s kritickými nerosty pohání nejen poptávka po elektrických vozidlech a bateriích, ale i snaha velkých ekonomik diverzifikovat dodavatelské řetězce mimo dominanci Číny. Austrálie se v tomto prostředí profiluje jako stabilní a „nízkorizikový“ dodavatel, který dokáže nabídnout i silné ESG standardy a technologicky vyspělý servisní ekosystém.
„Růst byl patrný napříč těžbou, zpracováním i navazujícími vstupy pro čistou energetiku – od bateriových materiálů přes rafinaci vzácných zemin až po nízkouhlíkové technologie,“ uvádí analytička GlobalData Gayathri Siripurapu.
Investiční důvěru posiluje také federální podpora: strategie kritických minerálů, specializované financování v řádu miliard australských dolarů, pobídky pro výrobu a tlak na to, aby část hodnoty vznikala doma v podobě zpracování a navazujících výrobků.
Co roste: lithium, železná ruda, dočasně zinek a mangan
Lithium pokračuje v růstové trajektorii. Podle GlobalData má produkce v roce 2025 vzrůst o 2,7 % na 114,4 kilotuny a do roku 2030 se při průměrném tempu 5,2 % ročně posunout na 147,3 kilotuny, mimo jiné díky rozjezdu projektů Kathleen Valley a Mt Holland.
Železná ruda má v roce 2025 přidat 1,4 % a do roku 2030 vyrůst na 1 108,7 milionu tun. V minulém roce výkon kolísal kvůli útlumu dolu Yandi, který má skončit před rokem 2027.
Zinek se po čtyřech letech poklesů krátce nadechuje: rok 2025 má přinést růst o 1,6 % na 1 133,8 kilotuny díky novým a rozšířeným projektům. Výhled do konce dekády je však opatrný, protože plánované uzávěry mohou trh znovu stáhnout dolů.
Mangan se zotavuje po dopadech cyklonu Megan z roku 2024. Očekává se skok o 8,7 % na 4,7 kilotuny, i když později má sektor brzdit plánované ukončení těžby na Groote Eylandt v roce 2029.
Kde to drhne: měď, nikl a olovo pod tlakem
Na opačné straně stojí komodity, u nichž se do výsledků promítají uzávěry dolů i provozní výpadky. Měď má v roce 2025 klesnout o 7,9 % na 710,4 kilotuny po uzavření dolu Mount Isa a sérii narušení v klíčových provozech; stabilizace se čeká od roku 2026.
Nikl doplácí na globální převis nabídky a slabší ceny, zejména kvůli masivnímu růstu produkce v Indonésii. V Austrálii to vedlo k omezení některých aktivit, což zvyšuje nejistotu pro navazující investice.
Olovo čeká postupný sestup: z 481,2 kilotuny v roce 2024 na 466,8 kilotuny v roce 2025, přičemž další poklesy souvisejí s vyčerpáváním zásob a plánovanými uzávěrami dolů v následujících letech.
AI, autonomie a elektrifikace: odpověď na konkurenci i nedostatek lidí
Technologie se stávají klíčovou zbraní proti nákladům i personálnímu napětí. Velcí těžaři dál rozšiřují autonomní dopravu, vrtání i železniční systémy; v oblasti Pilbara už autonomní flotily zajišťují více než polovinu přesunů nákladních vozidel. V dole Roy Hill bylo převedeno 78 sklápěčů na autonomní provoz a BHP nasadila bateriově-elektrické důlní vozy, aby snížila spotřebu nafty a emise.
Náklady rostou, kvalifikace chybí a uhlí míří k útlumu
Produktivita sice roste, ale tlak na rozpočty nepolevuje. Mzdy v hornictví podle dat za rok 2024 rostly v průměru o 5,3 %, nad celostátním průměrem, a k tomu se přidávají dražší energie, inflace spotřebního materiálu i přísnější bezpečnostní a environmentální požadavky. Firmám navíc chybí odborníci v údržbě, elektrotechnice, automatizaci i těžebním inženýrství, což zpomaluje náběh projektů.
Uhlí zůstává významnou součástí těžebního mixu a produkce má podle odhadů růst z 465,3 milionu tun v roce 2025 na 482,8 milionu tun do roku 2030. Současně však země plánuje útlum: do roku 2030 má skončit přibližně 24 uhelných dolů. Výsledek bude záviset na tom, jak rychle se podaří přesměrovat kapitál, pracovní sílu i infrastrukturu z uhlí do kritických nerostů a zpracovatelských kapacit.
Zdroj: yahoo.com